Společnost Starez se rozhodla do současných bazénů vsadit za 150 milionů korun nerezové vany. Podle ředitele Martina Mikše totiž kvůli špatnému stavu bazénů proteče denně zbytečně i dvě stě metrů krychlových vody. Ročně se tak prodraží provoz o osm set tisíc korun. „Nechali jsme si udělat odborné posudky a radiologické průzkumy. Ukázaly místa, která nejvíce prosakují. Opravy problém vyřeší," řekl Mikš.

Záměr ale zpochybňuje i jeden z projektantů areálu Zdeněk Žabička. Podílel se na stavbě i pozdějších rekonstrukcích areálu. „Nevím, koho taková blbost napadla. Pod betony jsou svařované fólie, prosakování je hloupost. Podle mě je zkorodované ocelové potrubí. Každé jaro z nich při spuštění provozu vytékaly pláty rzi. Při opravách po roce 2000 se na ně totiž nedostalo, chybělo asi patnáct milionů korun," vysvětlil odborník.

Žabička přitom podobnou technologii odsouhlasil při rekonstrukci koupaliště na Kraví hoře. „Na Riviéru se ale vůbec nehodí," upozornil.

Závadu na technologiích odmítá předseda představenstva společnosti Antonín Crha. „Z bazénů vytéká pořád stejné množství vody, i když je technologie vypnutá. Problém s opravami mají původní autoři projektu jen proto, že jim nezaplatíme za autorská práva tolik peněz, kolik platíme projekční firmě," bránil se.

První bazén chce město opravit již letos. Právě chybějící autorská licence může ale rekonstrukci odložit na dobu neurčitou. „Celý areál má téměř v centru Brna navozovat lidem pocit vzdálenosti od každodenního ruchu města za zády. Nerezové bazény jsou úplně v rozporu s původní myšlenkou rozmarného léta a zároveň i investičně nesmyslné," uvedl autor projektu Hrůša. Podle něj zběžná oprava potrubí úniku vody zabrání a město nepřijde o desítky milionů.

Projektantům oprav musí podle zákona podepsat před zahájením oprav takzvanou autorskou licenci. To ale odmítá. Navíc jej ani současní tvůrci projektu zatím neoslovili. „Jsme na počátku a zvažujeme tři různé koncepce. Všechny počítají s různým využitím nerezu. Některé z nich nejsou ale tak rozsáhlé, abychom museli žádat o povolení původního autora," vysvětlil Radomír Gregor ze zlínské společnosti Centroprojekt.

Kvůli odmítnutí podepsání autorské licence z projektu oprav vycouvala brněnská projekční společnost K4. „Nechtěli jsme se dostat do sporu s architektem Hrůšou," sdělil předseda představenstva společnosti Vladimír Pacek.

Vypořádání autorských práv je i podmínka společnosti Starez. „Projekční firma si to ve smlouvě bere za svoji zodpovědnost," uvedl předseda Crha.

Architekt Hrůša zvažuje, že se kvůli plánu obrátí o pomoc na Českou komoru architektů a věc bude řešit i právně. Zpochybňuje mimo jiné i vhodnost nerezových bazénů v bývalém slepém rameni řeky. „Jejich životnost bude hodně krátká a rekonstrukce tak budou vyhozené peníze," řekl.

Zmíněná technologie je v dnešní době velmi populární. A podle Michala Cirana z dodavatelské firmy Berndorf bazény také spolehlivá. „Nerezové bazény většinou nahrazují právě ty betonové. V některých místech mají i čtyřicet let a stále fungují," uvedl.

Pokud se Hrůša skutečně obrátí na komoru, bude to podle její mluvčí Zuzany Hoškové poměrně ojedinělý krok. Komora totiž podobných sporů řeší jen málo. „Podněty jdou dozorčí radě. Pokud je považuje za vážné, věc se posune ke stavovskému soudu komory. V jeho pravomoci je i pozastavení autorizace na nějakou dobu," nastínila.