Na opravu rozsáhlého církevního komplexu, ve kterém už deset let sídlí Památník písemnictví na Moravě, doposud padlo zhruba sto milionů korun. Jeho převor Augustin Gazda odhaduje, že na dokončení je potřeba ještě několik desítek milionů. „Z prostor kláštera zbývá opravit asi čtvrtinu, hlavně prelaturu, kde řádí dřevomorka a rozpadají se stropy. Hotovou už zato máme rekonstrukci knihovny, střech a budovy, kde mniši žijí," popsal Gazda.

fakta o klášteru
- nejstarší klášter benediktinského řádu na Moravě
- od vykázání mnichů v roce 1950 stát komplex v Rajhradu zanedbával, konvent sloužil jako zemědělský sklad nebo kasárny
- v roce 1990 řád získal památku zpátky a začaly opravy
- součástí je historická knihovna s osmnácti tisíci knihami

O tom, jestli peníze z norských fondů benediktini dostanou, případně kolik, úředníci stále jednají. „Oprava rajhradského kláštera je jedním z nejvýznamnějších projektů obnovy české kulturní památky, kterou můžou fondy zaplatit," přislíbil pomoc náměstek ministra kultury Miroslav Rovenský.

V norských fondech je kromě Norska zapojené také Lichtenštejnsko a Island, tedy země, které nepatří do Evropské unie. Podle Gazdy na projekty členských států přispívají, aby si zajistily přístup do evropského společenství. „Vypadá to, že nám přispívají velkými částkami, ale v podstatě dávají jen tolik jako členské státy do evropské kasy," objasnil.

Z Norských fondů už na opravy čerpaly třeba brněnský kostel svatého Jakuba nebo židovská synagoga v ulici Skořepka. „Česká kultura pro Nory není priorita, ale mají zájem, aby jejich peníze šly na smysluplné projekty," dodal Rovenský.

KLÁRA ČÁPOVÁ