Hlavní důvod, proč památky v kraji postupně chátrají, jsou peníze. Většina obcí je shání jen těžko. „Máme teď jiné výdaje. Do budoucna plánujeme vytvořit nějaký projekt, abychom mohli žádat o dotace," uvedl starosta obce Javůrek, kde se nachází dnes již zřícenina barokní železářské huti.

Peníze jsou přitom potřebné nejen na opravu, ale i na vypracování odborného posudku, který je pro žádost o dotace na rekonstrukci památky nezbytný. „Projekt by mě vyšel na čtyři sta tisíc a stejně bych nakonec dotaci nemusel dostat," postěžoval si například Daniel Bahleda, který si před pěti lety koupil vodní tvrz v Nosislavi.

Plánované opravy pak mohou překazit i komplikace při zjišťování vlastnictví památky. V Rosicích by rádi zrekonstruovali Boží muka. „Bohužel nevíme, komu patří, a proto je pořádně neopravíme. Provádíme tak jen nejnutnější opravy, aby Boží muka nespadla," popsala Daša Plucarová z odboru stavebního úřadu v brněnských Rosicích.

Ze zákona je vlastník památky povinen se o ni starat. „Snažíme se, aby se majitelé památek o své nemovitosti starali. Upozorňujeme je proto na nedostatky. Není ale v naší moci na nich něco právně vymáhat," řekl Tomáš Vícha z Národního památkového ústavu.

V některých případech opravy komplikuje také vleklá restituce. Například v Doubravníku na Brněnsku stále čekají původní majitelé na navrácení bývalé továrny na papír. K té vede most přes řeku Svratku. „Až majetek získají, most odkoupíme," uvedla starostka obce Barbora Šenkyříková.

Většinou právě ti, kteří památku v restitucích získají, o ni nemají zájem. „Hrobku hrabat d'Harnon-court-Unverzagt nikdo z pozůstalých nechtěl. Získali jsme ji jako obec a je to 
danajský dar. Nemáme peníze na její opravu," popsal starosta Hajan Leopold Mohyla.

BARBORA TICHÁ