O kus své paměti přichází Brno na brněnském Ústředním hřbitově. Až téměř třetina tamních hrobů je takzvaně opuštěná a Správa hřbitovů je nabízí k dalšímu pronájmu. S příchodem nových nájemců ale původní hrob zaniká, přičemž na hrobovém místě mohla ležet v minulosti významná postava brněnského života. Podobnému konci významných opuštěných hrobů by mohla zabránit jejich adopce. Takový projekt funguje v Praze, a ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová a krajský zastupitel Michal Doležel by rádi adopci spustili i v Brně. Podle nich je brněnská verze projektu zatím ve stadiu úvah.

Hrob se stává opuštěným po splnění zákonných podmínek a následně je nabídnutý k pronájmu. „Počet opuštěných hrobů vedeme v databázi. Jde asi o třetinu hrobů na Ústředním hřbitově. Pokud nový nájemce nechce původní hrobové zařízení, může požádat o jeho odstranění. Zařízení je vždy majetkem nájemce,“ vysvětlila ředitelka Říhová.

Adopce hrobů
• Současný stav v Brně: téměř třetina hrobů na Ústředním hřbitově je opuštěná a nabízená k pronájmu
• Problém: nový nájemce může nechat odstranit původní hrobové zařízení, v hrobě přitom může odpočívat pro Brno významná osobnost
• Možné řešení: vypracování seznamu významných osobností, na jeho základě nabídnutí jejich hrobů k adopci
• Inspirace: unikátní projekt Adopce hrobů spustili před šesti lety v Praze

Podle zastupitele Doležela však nový pronájem opuštěných hrobů může znamenat zničení kusu brněnské historie. „Zatím nikdo neřeší, zda v daném hrobovém místě leží někdo opravdu významný pro Brno. Může se stát, že hřbitov a potažmo město přijde o známé osobnosti nebo kvalitní plastiky od architektů jako Bohuslav Fuchs,“ vysvětlil.

Podle něj v poslední době takový osud stihl třeba hrob významného brněnského stavitele Matzenauera. „Zjevně si jeho opuštěný hrob někdo pronajal a náhrobek je už upravený pro nového nájemce. Jméno stavitele zmizelo,“ řekl Doležel. On sám si nyní pronajal opuštěný hrob brněnského kameníka Filippa Migota a plánuje ho zrekonstruovat.

Východiskem ze situace by podle Doležela i Říhové mohla být adopce hrobů. Inspirovali se v Praze, kde v roce 2013 spustili světově unikátní Projekt adopce významných hrobů.

Jak však upozorňuje ředitelka Říhová, k zahájení podobného projektu v Brně je dlouhá cesta. „Zásadní je třeba definovat, koho můžeme považovat za pro Brno významnou osobnost. Po podobné definici volám už rok, odpověď z města do dnešních dní nemám. O seznam významných osobností by se měla postarat nějaká komise odborníků, my na Správě hřbitovů nemáme kompetence k podobnému určení. Takže nyní, pokud je někde zanedbaný hrob a leží tam někdo údajně významný, nic s tím dělat nemůžeme,“ řekla.

Nutný podle ní je také vznik metodiky, kterou by se adopce řídila. „Musí se určit třeba podmínky, jaké by kdo nesl náklady,“ upozornila Říhová.

V Brně sice existuje i status čestného hrobu, kdy se o místo posledního odpočinku stará a vše platí město, podobný status ale dostanou po schvalovacím procesu jen ti nejvýznamnější zemřelí.

Brno se může v případě adopce významných hrobů inspirovat v Praze, kde Projekt Adopce významných hrobů, jenž se týká devětadvaceti pražských hřbitovů, spustili před šesti lety.

„Cílem je záchrana hrobů především významných osobností, nebo umělecky hodnotných náhrobků. Od počátku jsme už do projektu zařadili přes 370 hrobů a na podzim by mělo přibýt dalších zhruba padesát. Více jak dvě stě náhrobků si lidé adoptovali a většina z nich prošla renovací,“ popsala koordinátorka projektu ze Správy pražských hřbitovů Oldřiška Dvořáčková.

Adopcí se nájemci v Praze zavazují k tomu, že náhrobek na své náklady opraví a budou ho po dobu nájmu udržovat. „Přestože náhrobky jsou majetkem hlavního města, to nemůže vynaložit své finance na opravu a údržbu až tisíce významných náhrobků, které se nacházejí na hrobech bez platné nájemní smlouvy. Náklady na adopci se pohybují zhruba okolo sedmi tisíc korun za adopční nájem a dalších deset až padesát tisíc jsou pak obvykle náklady na opravu náhrobku,“ doplnila Dvořáčková.

V Praze zachází v projektu až tak daleko, že na záchranu chátrajících významných hrobů mohou přispět i lidé, kteří si je nechtějí adoptovat. „Pro ty, kteří chtějí přispět alespoň menší částkou, byla před čtyřmi lety spuštěna veřejná sbírka, z níž se každoročně jeden až dva nejohroženější, dosud neadoptované náhrobky zrestaurují," nastínila koordinátorka.