Futuristický hodinový stroj na náměstí Svobody připomíná svým tvarem nábojnici, jež odkazuje k historickému obléhání Brna Švédy. Do povědomí se však zapsal spíše jako věčný brněnský falus.

V neděli uplynul rok od odhalení šestimetrového obelisku. Tehdy mu přihlížely tisíce lidí a hned začali o očekávaném dílu vášnivě diskutovat. Většinou se ozývala ostrá kritika nejen na podobu orloje, ale i na jeho cenu. „Smyslem hodin bylo dát novou dominantu centru města, oživit náměstí. To se podařilo,“ myslí si brněnský primátor Roman Onderka.

Některým vadilo i to, že primátor odhalil hodiny měsíc před komunálními volbami. „Byl to jasný předvolební tah. Tak kontroverzní dílo se mělo na náměstí objevit až po debatě s občany, a ne na základě uzavřené soutěže,“ myslí si brněnský opoziční zastupitel Daniel Rychnovský, který byl před volbami Onderkův náměstek.

Primátor nařčení z populismu odmítá. „Byl to dlouhodobý proces, autoři na orloji pracovali od roku 2007. Kdyby jej dokončili dříve nebo později, konalo by se odhalení klidně jindy,“ hájí se primátor.

Některým lidem na orloji z černé žuly přivezené z Afriky vadí jeho cena. Stroj stál téměř dvanáct milionů korun. A provoz za letošní rok přijde na více než půl milionu korun.

Podle ředitelky Turistického informačního centra města Brna Petry Kačírkové dílo vzbuzuje zájem zahraničních turistů. Časem se prý může stát dominantou města rovnocennou Petrovu nebo Špilberku. Proto od července prodává centrum jako suvenýry skleněnky a zmenšený model hodin coby těžítko. „Prodali jsme okolo deseti těžítek a padesáti kuliček,“ řekla Kačírková s tím, že skleněnka stojí osmdesát korun.

Kuličku může koupit ten, kdo si ji nestihne chytit přímo z orloje. Z něj vypadne každý den v jedenáct dopoledne. „Vloni o adventu vypadávala speciální vánoční kulička od jedenácti dopoledne do jedenácti večer každou hodinu. Na letošek chystáme to samé. Uvažujeme i o tom, že na Nový rok vydá stroj hodinu po půlnoci kuličku každou minutu,“ uvedla Kačírková.

Za rok fungování hodin se přitom stalo, že kulička několikrát nevyjela. Do rukou čekajících se kvůli poruše nedostaly právě první vánoční skleněnky. Podle Kačírkové se kvůli mrazu stáhl kov dráhy, kterým kuličky projíždějí. „Šlo o menší závady. Počítali jsme, že v prvním roce budeme stroj ještě technicky dolaďovat,“ doplnil jeden z autorů hodin Petr Kameník.

I Eiffelovku Pařížané nejprve nenáviděli, připomíná primátor

Abych se z hodin na náměstí Svobody snažila odečíst čas, na to opravdu nemám čas. Jinak je orloj nádherným dílem. Je ale otázka, jestli by na jiném místě nevyniknul více. Tak hodnotí hodinový stroj například Brňanka Věra Tesáčková. Orloj budí u Brňanů už rok rozporuplné reakce, absolutní nadšení i opovržení. Někteří

jej stále odmítají. Jiní se s kontroverzním dílem sžili.

Mnoha lidem vadí hlavně to, že z obelisku nelze jednoduše poznat, kolik je hodin. „Orloj se mi nelíbí a nejsem jediná. Nikdo mu nerozumí,“ myslí si studentka Lucie Pechová.

Hnusný i úžasný

Někteří kritizují modernistické pojetí orloje. „Hyzdí náměstí. Tvarem připomíná jiné věci, než by měl,“ dodala Petra Lupínková.

Spousta ostatních ovšem odvážný návrh oceňuje. „Je to úžasný stroj času. I když většina v něm vidí úd, mně připomíná raketu. Nemám ráda fádní věci,“ okomentovala dílo další Brňanka Marika Staňková. Líbí se jí i to, že lidé musejí při pohledu na orloj zapojit hlavu. „Už si nepamatuji, jak čas z hodin zjistit. Když to ovšem po odhalení hodin vysvětlovali, překvapilo mě, jak je to jednoduché,“ dodala žena.

Ačkoliv někteří Brňané hodiny kritizují, podle jednoho z autorů díla Petra Kameníka vzbudil stroj mnoho kladných ohlasů v zahraničí. „Dělali jsme o něm rozhovor pro německou mediální agenturu DPA. I pro ruské novináře. A v Českém centru v New Yorku se o hodinách konala výstava,“ uvedl Kameník.

Ten prý už ani nedovede spočítat, kolikrát vysvětloval, jak z hodin čas přečíst. „Od začátku jsme chtěli, aby časomíra byla symbolická. Nakonec jsme se rozhodli pro esteticky nejčistší a technicky nejspolehlivější variantu. Aby nebylo nutné stroj za pět let opravovat,“ dodal Kameník.

Odborníkům se orloj líbí. Brněnský architekt a šéfredaktor časopisu ERA21 Osamu Okamura oceňuje, že nejde o na první pohled čitelné dílo. „Má skrytý příběh odkazující k bojům Brňanů se Švédy za třicetileté války. Příběh vytváří zvláštní pospolitost mezi Brňany. Mohou jej vyprávět návštěvníkům města, kteří smysl hodin nemohou rozklíčovat. Navíc hodiny vyzývají k účasti. Často vídám lidi, jak je zkoumají, natahují ruce do jejich vnitřku a diskutují o nich. Na rozdíl od prvoplánových provokací toto dílo časem zraje,“ pochválil Okamura.

Architekt byl nejprve také rozpačitý, že s orloje nejde snadno přečíst čas. „Pak jsem si uvědomil, že historicky mnohem lépe plnily funkci ukazatele času věžní hodiny a kostelní zvony. U orlojů byl důležitější příběh, který reprezentoval dobový výklad světa. Jak například u středověkých dvanácti apoštolů v Praze, tak u socialistického orloje s dělníky a kolchozníky na olomoucké radnici,“ vysvětlil Okamura. A dodal, že stroj na náměstí ztvárňuje, jak vnímáme sami sebe v jedenadvacátém století. Hodiny podle něj představují Brno jako zdravě sebevědomé město, které čerpá z historie, ale obrací se do budoucnosti.

Dokonalý design

Dílo chválí i brněnský architekt Petr Hrůša. „I když podle mne současná díla nemohou těm klasickým v některých věcech konkurovat, hodinový stroj je naprosto dokonale zvládnutým designem. Byl jsem v roce 2007 v porotě, která vybírala vítězný návrh. Hodiny byly jednoznačně nejlepším projektem,“ upozornil Hrůša. Líbí se mu i to, že je orloj velmi střízlivým dílem. „Nejde o žádnou cirkusovou atrakci, do které soudobé umění často sklouzává,“ dodal Hrůša.

Bouřlivé reakce Brňanů na hodiny se u tak výrazného projektu daly čekat i podle brněnského primátora Romana Onderky. „Zahraniční odborníci i turisté hodiny chválí. Doma ale není nikdo prorokem. I Pařížané zpočátku Eiffelovu věž nenáviděli,“ uzavřel primátor.

KLÁRA ŽIDKOVÁ
KATEŘINA BOŽKOVÁ