Cílem vrtů okolo dobývacího prostoru bývalého dolu Františka je zastihnout proudící podzemní vodu před vsáknutím a využít ji. V případě úspěšných testů bude následně Svazek vodovodů a kanalizací Ivančicko řešit cestu zapojení tohoto zdroje do skupinového vodovodu. Deník o tom psal TADY.

Černé uhlí se v oblasti Rosicko-oslavanského uhelného revíru těžilo dvě století. „Od konce osmnáctého století, zhruba od roku 1860, až do devadesátých let dvacátého století. Těžba byla ukončena v roce 1993,“ řekl Deníku starosta Oslavan Vít Aldorf.

Oblast byla významným dodavatelem uhlí pro kováře, ale i pro výrobu elektrické energie na počátku dvacátého století. „Uhlí se prioritně těžilo pro kovářské účely. Nejprve se sbíralo na povrchu, teprve poté se dělníci začali zahrabávat do země. Největší využití uhlí našlo začátkem dvacátého století, kdy se v Oslavanech v roce 1909 začala stavět přespolní velkoeletrárna. V roce 1913 začala dodávat do Brna elektrickou energii. Proto už v tomto roce mohli v Brně svítit elektřinou,“ uvedl starosta.

V současnosti jsou šachty uzavřené a zatopené. „Nejsou využívány. Po ukončení těžby se přistoupilo k jejich rekultivaci. Šachty byly zabezpečeny tím způsobem, že se nechaly pozvolna přirozeně zatopit podzemní vodou, která v těch šachtách nastoupala. Nyní je celý Rosicko-oslavanský revír minulostí, protože je zatopen,“ uvedl Aldorf.

  • S hloubením průzkumných vrtů začali v pondělí v oslavanské místní části Padochov
S hloubením průzkumných vrtů začali v pondělí v oslavanské místní části Padochov. | Video: Deník/Michal Hrabal

Voda teď vytéká do řeky Oslavy poblíž Dědičné štoly v Oslavanech. „Protože je kontaminovaná oxidy železa, sírany a dalšími příměsemi, nejprve míří do čistírny důlních vod. V čistírně se z ní odstraní mechanické části a následně ji vypouští do řeky Oslavy,“ popsal starosta.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výpadky elektřiny okolo Brna: nehoda v sokolnické rozvodně, muž je vážně zraněný