Narodil se v Juliánově u Brna, nastoupil do Školy pro odborný dorost letectva v Prostějově. Poté se stal pilotem československé armády, ve které nalétal nad šest set hodin. Po přijetí Mnichovské dohody byl demobilizován.

Na konci roku 1939 opustil Kučera se svými přáteli piloty Protektorát Čechy a Morava, cestovali do Francie, aby se připojili k československé armádě v Agde. Po kolapsu francouzského odporu odjel v červnu 1940 do Anglie. V srpnu jej přijali do britského Královského letectva, s ním létal do konce války.

OTMAR KUČERA
* 13 července 1914 Juliánov
† 6. června 1995 Brno

Do osvobozené vlasti přivezl po válce 313. československou stíhací peruť, která byla umístěná v Brně a rozdělena na dva pluky. Kučerák se stal majorem a velel jednomu z pluků, v roce 1949 jej ale propustili z armády a degradovali na vojína.

Od padesátý let pracoval manuálně. U Podzemních staveb Brno kopal štěrk a vozil písek, později dělal vedoucího kuchyně v chlapeckém internátu nebo garážmistra ve stavebním družstvu.

Rehabilitován byl Kučera v roce 1963, v devadesátých letech byl vyznamenán řádem Milana Rastislava Štefánika a povýšen na generálmajora. Za svou službu získal i jiná vyznamenání. Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem mu byla udělena třikrát, Československý válečný kříž 1939 dokonce pětkrát.