„V celém okolí Brna se snažíme odchytávat zraněné ptáky, lidem radíme, jak se při setkání s nemocným dravcem chovat. Nešťastníkům chytáme papoušky,“ popisuje svou denní povinost i radost Machař. Všechny okřídlené nešťastníky se pak co nejrychleji snaží vrátit do přírody.

„Ročně je jich tak pětistovka, denně totiž vyjíždímě ke čtyřem až pěti případům,“ počítá ornitolog.
Práce je pro něj největším koníčkem. K záchranné stanici jej přivedlo sokolnictví.

„Už jako malý jsem se zajímal o dravce, doslova mi učarovali. Lidé nám sokolníkům později začali přinášet raněné ptáky a tak to vlastně začalo,“ vzpomíná na start Machař.

Ptačích pacientů postupem doby přibývalo a Zdeněk Machař už se jim při práci nestíhal věnovat. V roce devadesát jedna proto založil Ptačí centrum.
Nyní se starají o všechny druhy volně žijících ptáků. „Jsou to poštolky, káňata i krahujci, hodně k nám lidé nosí sovy. Tyto druhy žijí v blízkosti lidí a zraní se proto velmi snadno. Většinou naráží do skel či aut,“ dodává Machař.

V zimě pak mezi pacienty přibývají i labutě, které často přimrznou k ledu na rybníku, nebo ranění krkavci.
„Všechny pak u nás čeká kompletní komfort včetně veterináře a poúrazové léčby. Záchranná stanice má asi padesát voliér a pro ty, kteří se nestihnou včas uzdravit, i zimoviště,“ popisuje speciální nemocnici pro opeřence Machař.