Trvá to jen pár desítek minut. Jede se pohodlně autem nebo vlakem. Že se člověk ocitl v jiné zemi, téměř ani nezpozoruje. Cesta z Brna do Rakouska či Německa není dnes ničím mimořádným ani složitým. Jen tři desetiletí dozadu však byla něčím nemyslitelným. Pokud se na ni lidé chtěli vydat, stála před nimi překážka v podobě Železné opony. Právě ji přibližuje v pondělí začínající výstava brněnského Technického muzea. Ve výstavní prostor se v těchto dnech promění také brněnská Kobližná ulice.

Expozice Technického muzea představuje k třicátému výročí Sametové revoluce a pádu Železné opony vývoj ostrahy československých státních hranic v letech 1948 až 1989. „Prezentujeme ji z vojenského hlediska, ukazujeme vývoj jednotek určených k hlídání hranice a speciálně vytvořeného vojenského útvaru Pohraniční stráže,“ nastínil garant výstavy Roman Řezníček.

Nové výstavy
- Železná opona 1948 – 1989 (pondělí 11. listopadu až květen 2020): Výstava Technického muzea v Brně, začíná speciálním programem. Expozice popisuje vývoj ostrahy státních hranic za minulého režimu.
- Nezapomeňme Brno (neděle 10. listopadu až čtvrtek 21. listopadu): Výstava jihomoravské pobočky Paměti národa, koná se v brněnské Kobližné ulici. Speciální velkoformátové plátna přestavují osudy lidí, kteří v listopadu 1989 vyšli do brněnských ulic.
- Nejsme tu sami (neděle 10. listopadu až čtvrtek 28. listopadu): Výstava jihomoravské pobočky Paměti národa, koná se na Malinovského náměstí. Představuje příběhy lidí, kteří nosí pro nás neobvyklá jména.
- Období komunismu 1948 – 1989 (neděle 10. listopadu až čtvrtek 21. listopadu): Výstava iniciativy Společně Brno, koná se v Kobližné ulici. Na banerech se lidé dočtou o temném období minulého režimu, třeba o politických procesech z padesátých let nebo srpnové okupaci v roce 1968.

Lidé si v expozici prohlédnou třeba repliku drátěného zátarasu, který býval na hranicích do šedesátých let minulého století. Pohraničníci do něj pouštěli elektrický proud. „Výstavu tvoří dvě témata. Jedno se věnuje právě zařízení, které Pohraniční stráži pomáhalo k zadržení osob, kteří chtěli utéct. Druhá část se zaměřuje na historií Železné opony. Lidé se dozví také třeba o situaci emigrantů po útěku do Rakouska nebo se dočtou o osudech některých z nich,“ zmínila mluvčí muzea Šárka Motalová.

V pondělí odpoledne výstavu zahájí speciální Dobové odpoledne. „Prostor u muzea se změní v hraniční pásmo, do něhož býval zakázaný vstup. Lidi budou kontrolovat pohraničníci se psem. Pro návštěvníky jsme připravili také přehlídku dobové vojenské techniky, zábavné kvízy a videomapping k třicátému výročí pádu Železné opony,“ pozvala Motalová.

Akce začíná ve tři hodiny odpoledne, projekce v pět hodin a šest hodin. Po ní bude na dvě hodiny nová výstava přístupná zdarma.

Železnou oponu a smrt lidí při pokusu o emigraci připomíná také výstava, která v neděli začala v Kobližné ulici. Iniciativa Společně Brno připravila několik panelů, připomínajících období minulého režimu. „Chceme lidem připomenout nejdůležitější milníky a historické události, například komunistický převrat v roce 1948, odchod československé elity do emigrace či Chartu 77. Lidé se ale dočtou i mnoho zajímavostí, třeba že v hraničních pásmech umírá přibližně tři sta lidí a skoro dvě stě pohraničníků spáchalo sebevraždu,“ popsala expozici za iniciativu Hana Strašáková.

Od neděle je Kobližná ulice doslova muzeeum pod širým nebem, lidé v ní totiž kromě expozice iniciativy Společně Brno najdou také výstavu Nezapomeňme jihomoravské pobočky Paměti národa. „Výstava je složená z výpovědí deseti brněnských pamětníků listopadových událostí 1989,“ zmínil ředitel pobočky David Butula. Lidé se začtou třeba do příběhu disidentky, kterou pronásledovali estébáci a vyhrožovali jí, že celá léta neuvidí syna.

Ke třicátému výročí Sametové revoluce se v Brně koná výstav celá řada, již v uplynulých týdnech začala třeba výstava fotek v krytu 10-Z v Husově ulici.