Zdravotníci dávají naději i dalším trpícím. V Brně letos testují padesát léků, ročně zahajují asi pětadvacet klinických studií. „Nejnověji to jsou dvě studie na léčbu rakoviny prostaty," informovala včera mluvčí Masarykova onkologického ústavu Zuzana Joukalová.

Lék pracovníci zkoušejí několik let, než ho lze běžně používat. Testují ho na dobrovolnících, kteří se mohou sami přihlásit podobně jako Vyoral. „Pacientům nabízíme léčiva, která jsou v danou chvíli úplná novinka. Zároveň je zajištěná jejich bezpečnost a zájemci navíc mohou kdykoliv z klinické studie vystoupit. Ačkoliv to se stává jen výjimečně," konstatovala primářka oddělení klinických hodnocení Masarykova onkologického ústavu Regina Demlová.

Měsíčně podle ní přijme Masarykův ústav do klinických studií až třicet pacientů.

Ne všem zájemcům ale mohou zdravotníci vyhovět. „Pacient musí splňovat určité podmínky. Například se musí nacházet ve specifické fázi nemoci," řekla Demlová.

Léky také nemusejí na nemoc zabírat všem stejně. „Dáváme pacientům naději, ale ne záruku," upozornil ředitel Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček.

V Masarykově onkologickém ústavu nyní mají vědci zájem o pacienty nemocné rakovinou prostaty. „Klinické studie spočívají v tom, že pacient injekcí dostane lék složený z jeho vlastních bílých krvinek. Odborníci je aktivují v laboratoři pomocí nádorových buněk nemocného. Do první studie se dostanou lidé, kterým už chirurgové nádor prostaty odoperovali. Do druhé pak pacienti v pokročilém stádiu nemoci s kostními metastázemi," vysvětlila primářka Demlová.

Rakovina prostaty je podle statistik vedle rakoviny plic a tlustého střeva u mužů nejčastější onkologické onemocnění. V Jihomoravském kraji jí onemocní ročně přes šest set mužů a víc než polovina z nich na tuto chorobu zemře.

Léky proti rakovině testují vědci Masarykova onkologického ústavu už od sedmdesátých let minulého století. Nyní podle mluvčí Joukalové zahajují průměrně dvacet klinických studií ročně.

ALŽBĚTA VEJROSTOVÁ