Památková ochrana v Brně? Katastrofa, tvrdí odborník Vácha

Jedním slovem katastrofa.

Město kvůli administrativní chybě přišlo asi o 1400 památek. Jsou nemovitosti v ohrožení?

Už zažíváme likvidaci objektů, které dosud památkami byly. Vlastníci dostali dopis, že objekty už nejsou kulturní památkou.

Dá se s tím něco dělat?

My nemáme, jak to řešit. Dozvíme se o tom, až když je dům zbouraný, takže nemůžeme ani připravit návrh na prohlášení památkou. To bychom museli udělat v případě 1300 nebo 1400 památek a na to nejsou kapacity.

Zkáza vily na Hlinkách: majitel už nechal rozebrat střechu, Brňané se s ní loučí

Jaká ochrana v Brně aktuálně platí?

V Brně je od roku 1989 městská památková rezervace. Ta existuje a není zpochyběna. Ale i v ní se nacházejí památky, které by ochranu mohly ztratit. O rok později, v roce 1990, bylo vyhlášeno ještě ochranné pásmo městské památkové rezervace. Objekty v něm ale jsou ohrožené.

Čím?

To, co se děje v ochranném pásmu se sice posuzuje, ale jen z pohledu, zda to uškodí městské památkové rezervaci, nebo ne. Takže i pokud je tam například nějaký hodnotný dům, jeho demolice městskou památkovou rezervaci poškodí jen těžko.

Nebylo by cestou znovu zpamátnit každý objekt samostatně?

Kdybychom jednotlivosti chtěli znovu prohlásit po jednom, musíme zvážit dvě věci. Jedna jsou naše kapacity. Nevím, jak dlouho by trvalo připravit takto třináct set objektů. Pak záleží, jak dlouhý by byl proces na ministerstvu.

Dá se to nějak odhadnout?

Ministerstvo zatím prohlašuje tak dva brněnské případy za rok. Takže když vezmeme 1400 nemovitostí a tempo dva ročně, tak by to trvalo sedm set let. To asi reálná cesta není. Kdyby vznikla zóna, osmdesát až devadesát procent těchto domů by se dostalo k režimu, kdy poškozování není tak jednoduché. Likvidace by se zpomalila.

Výročí královské návštěvy: Alžbětu II. v Brně vítaly davy, chutnaly jí koláčky

Neznamenalo by to ale jistou konzervaci dané oblasti?

Není zájmem zastavit v památkových zónách veškeré bourání. Zóna neznamená, že se zastaví rozvoj, není to status quo. Vždyť od roku 1989, kdy vznikla městská památková rezervace, v ní vyrostlo asi padesát moderních novostaveb včetně třeba Omegy, Kapitolu. I tam se nehodnotné části zástavby likvidují. Neznamená to, že by se zastavil čas.

Po dvou letech domlouvání Brno ucouvlo z plánované podoby památkových zón. Jaký máte názor na nový, redukovaný návrh?

Je v rozporu s původně domluveným předmětem ochrany. Neochraňuje urbanistickou a architektonickou integritu hodnotných částí brněnské zástavby. Riziko pro památkový fond je obrovské. Nenabízí potřebnou ochranu.

Starostové městských části se ale obávají, že v zónách budou majitelé objektů zatížení byrokracii.

To je zcela demagogické tvrzení. Ani v městské památkové rezervaci, kde jsou regulativy přísnější, k žádnému umrtvení nedošlo. Navrhované zóny jsou v ploše, která je daná ochranným pásmem a všechny věci se zde stejně řeší přes správní řízení. Pokud chcete upravit třeba fasádu Tivoli, musíte stejně projít administrativním kolečkem, protože dům je v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Nárůst administrativy nehrozí.

Zdeněk Vácha

- Narodil se v roce 1958, žije v Brně.

- Vystudoval dějiny umění a estetiky na Univerzitě Komenského ve slovenské Bratislavě, postgraduální studium absolvoval na Karlově univerzitě v Praze.

- Ředitelem brněnského územního pracoviště Národního památkového ústavu je od března 2013.

- Zajímá se o historii, věnuje se publikační činnosti v oblasti dějin a teorie památkové péče a historie architektury a umění.

Takže zóny nebudou pro vlastníky komplikací?

Zóna se týká jen veřejných prostranství a hodnotných historických fasád. Uvnitř domu, pokud není kulturní památkou, si může vlastník dělat, co chce.

Vzhledem k situaci s chybějící ochranou, není teď vyhlášení památkových zón hrou o čas?

Teď je spíš takové bezčasí. Jednání o loni navrženém stupni trvala přibližně dva roky. Kdyby se mělo jednat o novém návrhu, lze pochybovat, zda se vůbec dá dospět k nějakému výsledku, který splní zadání a původní účel. Pokud nyní nezačne řízení o zónách a nenalezne se řešení pro těch asi třináct set zbývajících nemovitostí, které pořád mají hodnotu, je otázkou, jaké budou ztráty.

Co znamená status památky pro majitele nebo nájemníka?

Musí se řídit pravidly, která jsou dána památkovým zákonem. V případě, že jde o městskou památkovou rezervaci, jsou tam také nějaká pravidla a stejně tak existuje vyhláška pro ochranné pásmo městské památkové rezervace. Pokud dostane oznámení, že jeho nemovitost nikdy nebyla kulturní památka, není vázán památkovým zákonem a v případě bourání je limitem pouze zákon stavební.

Takže je jednodušší třeba budovu zbourat?

Je velice jednoduché si zařídit řekněme demoliční výměr. A dokonce ani to se někdy neděje.

Takže domy vlastníci demolují bez povolení?

Ano.

Dá se tomu nějak zabránit?

To už pak nejde po lince naší ani magistrátních památkářů, ale po lince stavebních úřadů. Takže my se to potom už třeba ani nedozvíme, nemáme na to žádný vliv. Když budova přestane být památkou, neexistuje právní nástroj, abychom mohli cokoliv udělat. Navíc sankcionovat může jen výkonná složka. Pokud něco není památka, tak už se nás to tím pádem netýká.

Barokní skříň je prázdná, varhany z oslavanského kostela opravují

Nedávno médii i sociálními sítěmi proběhl případ vily v ulici Hlinky, kterou dělníci rozebírají. Dělají ale něco špatně? Vždyť nemá památkovou ochranu.

Jelikož ministerstvo už zahájilo řízení, je evidentní, že porušují památkový zákon.

Zatím se ale neví, jestli se vila památkou stane.

Nikdo nemůže předjímat, jak to s Hlinkami dopadne. To je na ministerstvu. Je ale zahájené řízení, ministerstvo to oznámilo vlastníkovi. A ten po dobu tohoto řízení musí zabránit tomu, aby došlo ke škodám na objektu, musí se starat, aby nedošlo ke snížení hodnoty nemovitosti. To je tady největší zádrhel, protože už otloukli omítky, dům odstrojovali.

Některé práce ale povolené jsou.

To posoudí příslušné mechanismy v rámci platných zákonných norem. Jestli skutečně museli všechno rozmlátit, aby tam způsobili něco pozitivního. Třeba odstrojili střechu. Nevím, který dobrý hospodář by ze svého stavení odstranil střechu.

Jsou podle vás případné sankce adekvátní?

Je otázka, jestli se to developerům nevyplatí včetně sankce. Když tam stojí takový dům a místo něj se postaví jiný s deseti byty tak zisk bude pochopitelně daleko větší a pokud by se platila pokuta, tak se může do roka, do dvou vrátit. Je to otázka kalkulace developerů. Záleží, jestli ministerstvo považuje finanční sankce za dostatečně odstrašující.

A podle vás to je jak?

Já nevím. Když se mluví o ochraně památkového fondu, mají pokuty odstrašovat, ale neřeší situaci. Tu by řešilo, kdyby někdo, kdo budovu poškodí, dostal za úkol vrátit vše do výchozího stavu. To má pro ochranu smysl.

Policisté v kraji zachraňovali život, byly nutné i výboje z defibrilátoru

Může taková situace nastat u vily na Hlinkách?

To je ještě otevřená věc. Uvidíme, co udělá stavební úřad, ministerstvo kultury a brněnský památkový odbor. Zatím tam podle stavebního úřadu k žádnému porušení stavebního zákona nedošlo.

Jsou i nějaké podobné případy, kde se v Brně ztrácí domy jako právě třeba na Hlinkách?

Třeba katastrální území Žabovřesky, ve vilových čtvrtích. Také byl například zbořený nárožní dům na Hybešově naproti nemocnici u svaté Anny nebo další budova na Hlinkách. Týká se to všech částí Brna, kde je nějaká historická zástavba Je jen otázka, komu to patří a jaký má záměr.

Jak dlouho už se v Brně památkové zóny řeší?

První vlna likvidace historické zástavby byla v 90. letech 19. století, kdy byla spousta objektů zbourána v souvislosti s brněnskou asanací a vznikem Okružní třídy. Řeší to nejen Brno, ale všechna evropská historická města. Někde uznali, že jejich zástavba je hodnotná, proto se nebourá třeba Řím. Vědí, že mají hodnotu a tak se k tomu stavějí. Potenciálu spíše využívají.

Faktory rychlého vyřazení? Kometa pocítila rozdíl 33 bodů i nedostatek odpočinku

Brno ne?

V poslední době vidíme, že Brno naopak ústy své politické reprezentace tvrdí, že památkové zóny v podobě, v jaké byly domluveny, nepotřebuje. Přitom by to měl být v první řadě zájem města, aby si Brno zachovalo kvalitní životní prostředí. Nemá to být zájem památkářů, ale občanů, veřejný zájem. Aby města vypadala kultivovaně a pokud jsou v nich nějaké hodnoty z dob minulých, tak aby nebyly likvidovány, ale pouze vhodně doplňovány.

Jak funguje proces zpamátňování?

Celý mechanismus je dvoustupňový. První stupeň je, že my nebo i občan pošle podnět, že by třeba nějaká kaplička měla být kulturní památkou. To může udělat úplně každý. A ministerstvo rozhodne, zda zahájí, nebo nezahájí řízení, při kterém se pak vyhodnocuje, zda má objekt hodnoty. Řízení pak může skončit prohlášením za památku.