Developerské projekty a necitlivé rekonstrukce ničí ráz naší čtvrti. Na to si stěžují obyvatelé Masarykovy čtvrti v Brně. „Lidé jsou tu možná konzervativnější, ale většina změn nectí charakter místa," upozornil předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť a zastupitel městské části Brno-střed za zelené Michal Závodský.
Místním zřejmě podle zjištění Brněnského deníku Rovnost pomůže návrh památkářů, aby se lokalita stala památkovou zónou a získala tak větší ochranu. Památkáři už předali ministerstvu kultury odbornou analýzu, podle které mohou status památkové zóny získat i Černá Pole, Štýřice, Veveří, Zábrdovice nebo Královo Pole. „Pokud ministerstvo přistoupí na náš návrh, široké okolí brněnské památkové rezervace se promění v chráněnou zónu," vysvětlila Alena Krusová z Národního památkového ústavu.
Doposud směli památkáři zabránit pouze stavbám, které mohly poškodit památkovou rezervaci ve středu města. „V památkových zónách platí pro každé území jiná pravidla pro stavby. Ke všem musí dát svolení památkový úřad," připomněla Krusová.
Přísnější ochranu si přejí někteří brněnští odborníci. „Domy ze třicátých a čtyřicátých let jsou vykuchané a vyhnané do výšky. Rekonstrukce nerespektují ani parametry oslunění sousedních pozemků," upozornila třeba ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá. Podle ní se Brno ucelenou architekturou první poloviny dvacátého století typickou pro Masarykovu čtvrť řadí mezi světový unikát.
Šéf brněnských památkářů Zdeněk Vácha podotkl, že rozhodování ministerstva může být zdlouhavé. „Někdy trvá i několik let. O památkových zónách kolem centra města může stát klidně rozhodnout až za dva roky," uvedl.
Až po verdiktu státu vznáší připomínky město. Magistrát ale na posvěcení ministerstva čekat nehodlá. Podle náměstka primátora Martina Andera může bránit svou historickou zástavbu i územním plánem. „První kroky jsme schválili už na úterním zastupitelstvu. Ukončili jsme aktualizaci územního plánu a zahájili tvorbu nového," připomněl.
Podle Andera je nynější územní plán nedostačující. Kvůli špatnému rozlišování ploch na ty, kde lze v budoucnu stavět a na ty, kde je už vývoj ukončený. „Příklad je bytový dům Neumann. Je nepochopitelné, proč byla v takové čtvrti parcela označená jako vhodná k zástavbě," kritizoval.
Kvůli výšce stavby vypukly spory mezi společností Trikaya a sdružením Masarykova čtvrť. Neshody vyvrcholily u soudu. Dům bude po dohodě firmy a obyvatel o několik pater nižší.
Ani plánované změny neodradily některé majitele domů v lokalitě od rekonstrukce. Třeba Martin Jelínek z realitní firmy věří, že dům v Lerchově ulici zrekonstruuje pro svého klienta v moderním duchu do dvou let a zároveň vyhoví případným přísnějším kritériím.
ALŽBĚTA NEČASOVÁ
