Průzkum, který měl potvrdit, či vyvrátit existenci válečného hrobu pod památníkem, si letos objednala brněnská radnice. „Kvůli šířícím se fámám a nejasnostem jsme chtěli mít v ruce odborné podklady, ze kterých bychom mohli lépe rozhodnout o budoucnosti památníku,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Výzkum zadal magistrát dvěma firmám, které spolu nespolupracovaly. „Závěry obou firem jsou stejné. Oba týmy našly při geofyzikálním měření podloží památníku odchylky, které s největší pravděpodobností způsobují rakve a těla pohřbených vojáků,“ uvedl geofyzik Viktor Valtr, který pracoval pro jednu z firem.

Výzkum, který si již dříve nechal další firmou zpracovat bývalý královopolský místostarosta René Pelán a který existenci hrobu vyloučil, nebyl podle Valtra kvalitní. Vědci při něm totiž použili jen jednu metodu měření, ze které není možné nic přesného odvodit.

Jáma, do které byla kdysi těla pohřbena, je podle geofyziků na některých místech až tři metry hluboká a rozkládá se na ploše zhruba deset krát čtyřicet metrů. Památník stojí zhruba uprostřed tohoto prostoru.

Více než tři sta těl

Přední a zadní polovina hrobové jámy má přitom podle průzkumů mírně odlišné vlastnosti. To by podle Valtra odpovídalo tomu, že v jedné části jsou pohřbeni vojáci padlí v Králově Poli. Do zadní části hrobu pak byli pravděpodobně sváženi mrtví vojáci z jiných částí Brna. „Pod památníkem je přitom více než tři sta těl,“ upřesnil geofyzik.

Podle průzkumů je navíc hrob větší, než se původně čekalo. „V zadní části zasahuje zhruba pět metrů za současný obrubník, který hromadný hrob vymezuje. Pietní místo proto mírně rozšíříme,“ doplnil Ander.

Místo, kde jsou pohřbeni padlí osvoboditelé Brna, plánuje město ohradit živým plotem, pozměnit by se do léta měla i podoba památníku. „Koncem dubna bude městská rada schvalovat návrh, který počítá s odstraněním sporného srpu a kladiva. Památník naopak doplní desky se známými jmény padlých,“ upřesnil náměstek.