Zatímco v době před pandemií očkování důvěřovalo pětaosmdesát procent lidí, v prosinci 2020 to bylo jen čtyřiašedesát procent. „Narostl zejména poměr lidí, kteří jsou k očkování váhaví, tedy nejsou ani vyloženě důvěřující ani nedůvěřující, a to z dvanácti procent v roce 2008 na třicet procent v roce 2020,“ přiblížil výsledky studie člen výzkumného týmu z Masarykovy univerzity Tomáš Zvoníček.

Jedním z možných důvodů této změny je podle něj právě pandemie covidu, která z dříve specifického tématu týkajícího se především rodičů malých dětí udělala téma dotýkající se každého.

Studenti brněnských autoškol se učili na polygonu brněnského Masarykova okruhu zvládat rizikové situace za volantem.
Unikátní kurz: nováčci autoškol jezdí na polygonu v Brně smykem

Čím vyšší mají lidé vzdělání, tím nižší je u nich důvěra k očkování. Až dvě pětiny vysokoškolsky vzdělaných Čechů k očkování vyjadřují nejistotu či vyloženě nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin.

Zcela opačné pravidlo platí u ochoty k očkování proti onemocnění Covid-19. Čím vyšší mají lidé vzdělání, tím vyšší mají i ochotu se nechat očkovat. „V dubnu 2021 šedesát procent vysokoškolsky vzdělaných lidí prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr lidí se základním vzděláním tehdy očkování odmítal či dosud nebyl rozhodnut,“ shrnul Zvoníček.

Ochota se očkovat proti covidu tak podle vědců z Masarykovy univerzity souvisí překvapivě pouze slabě s postojem k očkování jako takovému. „Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Vysokoškolsky vzdělaní jsou sice k očkování jako takovému nejvíce kritičtí, současně však projevují nejvyšší ochotu se nechat očkovat proti covidu,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu na Masarykově univerzitě Martin Kreidl.