Dva pozůstatky kostí ležely přibližně pět metrů pod současným terénem ulice. „Větší z nálezů měl téměř metr. Vzhledem k podmínkám jeho uložení a stáří byl tento kel velice křehký a nepovedlo se ho vyzvednout v celku,“ popsal archeolog Václav Kolařík ze společnosti Archaia, která parcelu v Orlí ulici zkoumá.
Kromě pozůstatků klů se zatím na staveništi žádné další vzácnosti nenašly. „Bližší podrobnosti nálezu nám prozradí především geologický posudek místa nálezu i jeho datace pomocí moderních laboratorních metod,“ doplnil Kolařík.
Podle Petra Nerudy z archeologického pracoviště Anthroposu je nález výjimečný především tím, že na ně archeologové narazili v centru města. „Nálezy tohoto stáří jsou většinou v takové hloubce, že se k nim archeologové nedostanou,“ vysvětlil.
Zatímco v místech paleolitických sídlišť vědci s pozůstatky mamutů počítají, jinde je podle něj objevují jen náhodně. „O mnohá naleziště nás ve městech připravila výstavba domů z dřívějších let,“ upřesnil Neruda.
Taková situace podle něj nastala například na křižovatce dnešních ulic Francouzská a Přadlácká, kde dělníci v roce 1891 objevili shluk velkých zvířecích kostí a pak i kostru staršího muže. „Asi to je kostra šamana. Nepodařilo se však zjistit, kde v okolí leželo příslušné sídliště, jehož obyvatelé muže pohřbili,“ podotkl.
Konec roku přinesl archeologům i další velice zajímavé zajímavé nálezy, které jsou však mladší než mamutí kly. Na Komenského náměstí a v Joštově ulici, kde zkoumají terén před rekonstrukcí tohoto prostranství, se našly pozůstatky barokního bastionového opevnění města. „Zdokumentovali jsme především vyzdění vnější strany příkopu,“ popsal nález archeolog Antonín Zůbek.
Další objevy v Joštově ulici na odkrytí počkají až do příštího roku, kdy budou archeologové ve své práci pokračovat. Rekonstrukce poslední části přestupního uzlu Česká ulice má podle brněnského magistrátu skončit příští rok v létě.
