Stanislav Steiner bydlí v Trýbově ulici na Starém Brně už šestnáct let. Kromě bytu mu patří i podzemní garáž. Navzdory tomu, že tak neparkuje na veřejné komunikaci, od podzimu minulého roku musí za stání u svého domu platit. Nová pravidla pro vjezd do vnitrobloku totiž nezpoplatňují parkování, ale samotný vjezd.

Obyvatel řeší i situaci, kdy chce za ním někdo přijet na návštěvu nebo si chce objednat soukromou službu, která nemá vyřízené povolení k vjezdu. Režim omezení vjezdu do vnitrobloku totiž na rozdíl od rezidentního parkování nenabízí tři sta hodin parkovacího oprávnění, které může rezident komukoli poskytnout, ani možnost krátkodobého placeného parkování pro návštěvníky prostřednictvím parkovacích automatů. Nepřestává přitom platit ani o víkendech.

„Město místo toho, aby vyřešilo parkování, omezilo vjezd. Nejenže tak bez vyřízení oprávnění a zaplacení poplatku nemůžu vjet ani do své vlastní garáže, nemohou za mnou přijet ani moje děti. Problém budeme mít i s řemeslníky jedoucími k prasklému vodovodnímu potrubí či jiné havárii a omezí nás to i v řadě dalších služeb,“ nechal se slyšet Steiner, podle kterého navíc za manželkou dojíždí i soukromý lékař.

Nová pravidla vadí také další obyvatelce, která chtěla zůstat v anonymitě. I ona přitom potvrzuje, že omezení vjezdu brání zejména v návštěvách rodinných příslušníků. „Snažím se dceři pomáhat s dětmi a už tu několikrát dostala pokutu,“ uvedla žena.

Zatímco pro rodinu, přátele ani kolegy rezidentů žádné speciální výjimky neexistují, pro stěhování, opravy nebo údržbu, které vyžadují vjezd do vnitrobloku, si lidé oprávnění vyřídit mohou. K jejich získání je však nutné doložit smlouvu či objednávku a technický průkaz vozidla. Do vnitrobloku pak mohou vjet také držitelé průkazu osoby se zdravotním postižením, který je nutný doložit spolu s občanským průkazem, nebo rezidenti starší pětašedesáti let. Technický průkaz se v těchto případech nedokládá, registrační značku přijíždějícího vozidla tak lze libovolně měnit a za těmito osobami tak může přijet prakticky kdokoli.

Steiner však nesouhlasí ani s tím, že by Trýbova kvůli své vysoké dopravní obslužnosti vykazovala znaky vnitrobloku nebo že by po podobném režimu byla poptávka místních.

Podle města je však pojem vnitroblok spíše ulehčením pro pochopení typu regulace a místní si omezení vjezdu naopak přejí. „Je to komunikace, respektive prostranství uzavřené mezi blokem domů. Jedná se o komunikaci, která nikam nevede a je využívána v podstatě pouze obyvateli nebo vlastníky nemovitostí. Konkrétně regulace vnitrobloku Trýbova vzešla z projednání s městskou částí a z diskuze s občany, kdy se řešilo buď omezení vjezdem nebo zavedení rezidentního parkování. Nynější zpětná vazba je veskrze pozitivní, regulace má od občanů minimum negativního hodnocení. Na magistrátu evidujeme pouze několik stížností, jedná se skutečně o jednotky případů. Reálně se situace ve vnitrobloku zlepšila,“ sdělila Anna Dudková z tiskového oddělení Magistrátu města Brna.

To potvrzuje i městská část. Rozhodnutí totiž vzešlo z veřejného projednání s místními obyvateli, které Brno-střed svolalo v únoru minulého roku. Městská část o něm informovala formou letáků.

„Projednání jsme svolali právě kvůli tomu, že jsme měli řadu stížností od místních obyvatel, že s rozšiřováním modrých zón se k nim stahují parkující z centra a domácí nemohou zaparkovat. Na projednání zazněla všechna pro a proti k oběma variantám a také časový horizont zavedení omezení, který byl pro místní hodně důležitý. Sami místní si po vyslechnutí všech argumentů a po zodpovězení dotazů vybrali variantu vnitroblok, přestože si byli vědomi určitých omezení třeba s vjezdem pro řemeslníky. Sami si nicméně vyhodnotili, že je to pro ně schůdné řešit, protože jsou to jednorázové akce a mnohem důležitější je každodenní příjezd a odjezd a zaparkování u domu," řekla mluvčí městské části Kateřina Dobešová.

Jeden z hlavních důvodů byl podle radnice ten, že varianta vnitroblok by mohla být zavedena takřka obratem. Účastníci zasedání se navíc obávali velkého úbytku parkovacích míst, které by způsobilo zavedení modrých zón. Vodorovné dopravní značení je totiž v zóně možné vyznačit pouze podle platných norem, které jsou přísnější, než jak jsou občané zpravidla zvyklí parkovat. Podle městské části by zavedení modrých zón v místě znamenalo úbytek téměř padesáti parkovacích míst.

Projektovou dokumentaci, zdali by úbytek parkovacích míst po zavedení modrých zón byl skutečně takto skokový, chce však nyní zpracovávat i magistrát. Téma rezidentního parkování v Trýbově ulici by se tak mohlo znovu otevřít. „Odbor dopravy Magistrátu města Brna rozhodl zpracovat projektovou dokumentaci na realizaci rezidentního parkování ve vnitrobloku Trýbova, aby bylo zřejmé, k jakému úbytku parkovacích stání by reálně došlo. Výsledek bude následně znovu konzultován s městskou částí,“ dodala Dudková.

Nová pravidla pro vjezd do ulice Trýbova začala platit spolu s omezením vjezdu do vnitrobloků Klatovská, Skácelova, Tererova a Bakalovo nábřeží. Strážníci tu od té doby strážníci zkontrolovali zhruba dvacet tisíc vozidel. Konkrétně ve vnitrobloku Trýbova to bylo více než osm tisíc.

 „V prvních týdnech od zavedení nových pravidel pro parkování v těchto vnitroblocích nemělo platné povolení téměř čtyřicet procent aut. Pro ilustraci, jen od začátku března ověřily hlídky městské policie ve vnitrobloku Trýbova téměř 750 vozidel a jen zhruba osm procent z nich nemělo potřebné povolení k vjezdu. Trend je tedy zcela jednoznačný a velmi dobře zřetelný. Díky přítomnosti hlídek počet přestupků dlouhodobě klesá,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Markéta Skřivánková.