Dělníci minulý týden po dvou letech kompletně dokončili chybějící úsek z brněnských Bosonoh do Moravan. Tato třetí etapa stavby stála 220 milionů korun.

Vodovod, který pitnou vodou zásobuje část jižní Moravy i Brna, se začal stavět rok před sametovou revolucí. V té době rostla poptávka po nízkých cenách vody, zčásti dotovaných státem, který za důležitou vodohospodářskou stavbou stál a zaplatil ji. „Po revoluci nastal obrat, částečně to bylo kvůli nástupu balených a minerálních vod na trh. Klesala poptávka po té z kohoutku, a tím i přísun peněz, za které jsme mohli dál stavět,“ upřesnil tiskový mluvčí sdružení Vírský oblastní vodovod Miloš Brzák. Toto sdružení od státu před šestnácti lety převzalo dohled nad celou stavbou.

Několik etap

Stavba vodovodu byla rozdělena na několik částí. V první etapě vzniklo vedení z Víru do brněnských Bosonoh a z Moravan do koncového vodojemu v Těšanech na Brněnsku. Zkušební provoz začal před deseti lety. „Voda teče z Vysočiny až do Těšan samospádem. Abychom mohli zásobovat i oblast jižně od Brna, musela se voda kolem Moravan čerpat do výšky,“ podotkl Brzák.

Druhá část výstavby zahrnovala celkem pět dílčích změn, převážně rozšíření zásobování vodou do vzdálenějšího okolí od páteře vodovodu. Při třetí etapě se kromě šesti kilometrů nově položeného potrubí postavil i vodojem v Nebovidech, který doplnil soustavu samospádových vodojemů. Podle Brzáka se tím ušetří i za čerpání vody do výše položených míst.

Přímo v Nebovidech mají vodovod od devadesátých let. „Předtím tu lidé byli odkázaní na vlastní studny. Občas bylo vody málo a místní ji jen těžko sháněli. Rozhodně je dobře, že se tu vodovod postavil. Od letošního jara nás navíc napojili přímo na Vír,“ poznamenala Dagmar Polcarová z Nebovid. Přiznala se ale, že pořádně neví, jak voda chutná, protože kupuje minerálky.

#nahled|https://g.denik.cz/50/e5/virsky_vodovod_infografika_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/50/e5/virsky_vodovod_infografika.jpg|Kdo odebírá vodu z Vírského vodovodu.#

Voda z Víru se upravuje o sedm kilometrů dál od nádrže ve Švařci. Odtud teče Vysočinou a severozápadem Jihomoravského kraje do čerpací stanice v Čebíně na Brněnsku, kde se v poměru jedna ku devíti smíchává s vodou z Březové na Svitavsku. Část směsi pak putuje březovským vodovodem do Brna na Palackého vrch. Vírský vodovod pokračuje z Čebína na Rajhradsko.

V roce 2002 se k Vírskému vodovodu připojilo i Brno. Do té doby město zásoboval kromě dvou větví březovského vodovodu vlastní městský vodovod, který rozváděl vodu ze Svratky upravenou v Pisárkách. „Úpravna bude dál připravena jako záložní zdroj při poruchách. I když jsme ji rekonstruovali a zlepšili postupy čištění, voda už není nejlepší, protože Svratka je poslední roky hodně znečištěná, navíc v okolí zesílil i provoz aut, tak může dojít snadněji k nějaké havárii,“ upozornil ředitel Brněnských vodáren a kanalizací Miroslav Nováček.

Pro většinu Brna

Vírský vodovod je proto jediný způsob, jak dostat kvalitní vodu do Brna. Vírská přehrada stojí rovněž na Svratce, ale její horní tok je prakticky nedotčený a neznečištěný okolními vlivy. V přehradě navíc platí zákaz koupání i rybolovu. Kolem nádrže jsou zemědělské zóny, kde se nesmí používat chemická hnojiva. „Kromě pěti částí, Lesné, Černých Polí, Husovic, Obřan a Maloměřic, pijí vírskou vodu všichni Brňané,“ upřesnil Nováček.

Vodovod má význam i v případě, že dojde k poruše nebo odstávce březovského vodovodu. „Tehdy je vírský vodovod schopný Březovou plně nahradit,“ poznamenal ředitel Brzák. A dodal, že v říjnu začne výstavba čtvrté etapy vodovodu z Rajhradského vodojemu do Židlochovic.

ANETA NEJEZOVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Voda je kvalitní, ale vede balená

Jižní Morava – Na vodu z kohoutku má každý jiný názor. Někteří ji s chutí pijí každý den. Jsou ale tací, kteří jen při pouhém přičichnutí ke sklence takto natočené tekutiny odvracení tvář. „Vadí mi zápach chloru. S pitím obyčejné vody mám problém, ale je to asi jen můj pocit,“ podotkla například jedenatřicetiletá Alžběta Filová z Rakvic na Břeclavsku.

Zdravotně nezávadná je přitom každá voda, která lidem přiteče vodovodem až do domu. Označení pitná může nést pouze ta, která odpovídá zákonným předpisům. „Zkoumáme celkem pětašedesát ukazatelů škodlivých látek, všechny musí být v normě, jinak se voda k lidem vůbec nedostane,“ podotkla krajská hygienička Anna Žádníková. Podle ní má na chuť vody vliv způsob úpravy i filtrování a třeba i rozvody vodovodu a materiál potrubí přímo v domě.

Záleží také na tom, odkud voda pochází. „Žil jsem čtrnáct let v Alpách a tam teče z vodovodu minerálka,“ posoudil Daniel Gregor z Hodonína. Podle něj je česká voda příliš tvrdá. Jiný názor má Radek Mikulka z Vyškova „Dřív jsem kupoval balenou vodu, ale přestal jsem s tím. Ta naše z kohoutku je sice tvrdá, nevhodná na praní, ale na pití je dobrá a chutná mi,“ řekl Mikulka.

Přestože někteří lidé stále upřednostňují balenou vodu, lidé už začínají přemýšlet i nad tím, kolik zaplatí. „Vodu máme doma rozhodně lepší, než je ta balená, která leží v láhvi několik měsíců, a ještě se za ni platí v obchodě více peněz,“ říká Vladimír Vaněk z Klepačova na Blanensku.
Stejně přemýšlí i jiní. „Jeden litr vody z kohoutku stojí tři halíře, v restauraci za dvacet korun často nekoupím ani půl litru. Ostatně i tam se poslední dobou ptám, jestli mi dají čistou vodu,“ potvrzuje Vaňkova slova Brňanka Zdeňka Novotná.

Jestli můžou vodu z kohoutku pít i kojenci, je podle hygieničky Žádníkové na posouzení dětského lékaře. „Záleží na tom, jak je které dítě vyvinuté a citlivé,“ míní.

ANETA NEJEZOVÁ
Tiskový mluvčí sdružení Vírského oblastního vodovodu Miloš Brzák říká: Vodovod se v budoucnu rozroste

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Vírským vodovodem teče z Vysočiny voda, kterou pije skoro půl milionu lidí v Jihomoravském kraji. Pro vodohospodáře je stavba významná hned z několika důvodů. „Výrazně šetří elektrickou energii. Díky využití gravitace nemusíme vodu tak často čerpat,“ připomněl jeden z významů mluvčí sdružení Vírského oblastního vodovodu Miloš Brzák.

Nedávno přibyl do Vírské soustavy vodojem v Nebovidech, v pořadí je už jedenáctý. Jaký má význam pro vodovod?
Poslouží jako zásobárna vody v případě havárie. Vejde se do něj přes čtyři tisíce kubíků, což je desetina celkové kapacity vodojemů v soustavě. Navíc zapadá do výškového profilu v kraji, tudíž udržuje stálý tlak v síti. Takže nebude potřeba vodu nikam čerpat.

Ve kterých oblastech se voda doteď čerpala?
V Nebovidech, výše položených částech obce Moravany a na Rajhradsku.

Jaký význam má Vírský vodovod pro jižní Moravu?
Ve Víru je dostatečná kapacita kvalitní pitné vody pro dosud zásobovanou oblast i pro připojení dalších míst v budoucnu. Může plně nahradit březovské vodovody, pokud dojde k jejich havárii.

A přímo pro Brno?
Je to druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody. Také je jednou ze základních podmínek pro vyřazení pisárecké úpravny z provozu. Stane se tak do dvou let, ale dál bude fungovat jako záložní zdroj.

Plánuje se ještě další rozšíření vodovodu?
V nejbližší době začne čtvrtá etapa výstavby. Rozšíříme vodovod z Rajhradu na Židlochovicko. Ale těžce sháníme peníze. Na třetí etapu přispělo zčásti ministerstvo a kraj, na něco jsme si vzali úvěr. V roce 2012 chceme také připojit Bystrc a Kamenný vrch. Do těchto míst pak nebudeme muset vodu čerpat, jako nyní.

ANETA NEJEZOVÁ