Podle soudu univerzita nesplnila podmínky, které určuje zákon. Bez nich škola nemůže ustanovit povinnost zaplatit poplatek za prodlouženou dobu studia. „Žalobkyně nebyla řádně a včas informována, že musí platit poplatek ve výši zákonného minima. Výše totiž nebyla upřesněna statutem školy," uvedl v rozhodnutí soudce Jan Passer. Podle něj tak mohla žena předpokládat, že škola poplatky nemůže vůbec vybírat.

Masarykovu univerzitu rozhodnutí soudu překvapilo. „Nemohli jsme postupovat jinak, protože poplatky za prodlužování ze zákon vybírat musíme. Soud navíc v roce 2013 změnil dosavadní praxi, že výše poplatků musí být uvedené ve statutu," bránila univerzitu mluvčí Tereza Fojtová. Dodala, že už po jednání Krajského soudu v roce 2013, který studentka vyhrála, univerzita částky do statutu přidala.

jak šla kauza
- září 2012 - děkan vyměřil poplatek za prodloužení studia 15 tisíc korun, rektor jej potvrdil
- květen 2013 - studentka rozhodnutí napadla u Krajského soudu v Brně, ten rozhodnutí zrušil
- červenec 2013 - Nejvyšší správní soud v Brně zamítl kasační stížnost školy
- srpen 2013- děkan vyměřil poplatek 4435 korun, rektor jej potvrdil
- říjen 2013 - studentka napadla rozhodnutí školy u krajského soudu
- červenec 2015 - Krajský soud dívčinu žalobu zamítl, ta proti rozhodnutí podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu
- únor 2016 - Nejvyšší správní soud rozhodl, že škola vyměřovvala poplatky nezákonně

Rozhodnutí nejvyššího správního soudu však neznamená, že se o vrácení zaplacených poplatků mohou soudit všichni studenti, kteří před třemi lety platili nezákonně vyměřené poplatky. „Aby poplatky dostali zpět nebo je nemuseli doplácet, museli tehdy podat žalobu," vysvětlil Vít Křižka z advokátní kanceláře Kalendová, která studentku zastupovala.

Stejná firma zastupuje i další studenty, kteří školu kvůli poplatkům za školné zažalovali. „Zastupujeme dalších pět studentů, kterým tehdy škola nezákonně vyměřila čtyři tisíce korun za prodloužení," dodal Křižka. Řešit budou tyto případy v civilním řízení a jsou podle něj ochotní bránit se až u Ústavního soudu.

Nově studenti podávat žaloby na nezákonné vymeření poplatků nemohou. „S výjimkou starých soudních sporů ohledně rozhodnutí vydaných školou do roku 2013, nebudou mít žalující studenti Masarykovy univerzity u soudu plošně úspěch, pokud ovšem nedošlo v případě konkrétního studenta k jinému pochybení," myslí si právnička Helena Zrůstová, která se zabývá vysokoškolským právem a v minulosti upozornila na problémy s vybíráním poplatků za studium na brněnském Vysokém učení technickém a Janáčkově akademii muzických umění.

EVA BÁRTOVÁ