Brno si od něj slibuje zajištění bezpečnosti v ulici, pod kterou je mnoho sklepů a chodeb. Historikové zase čekají, že jim pohled pod zem potvrdí jejich domněnky o minulosti místa.
Historický průzkum podzemí, který souvisí s chystanou opravou spodní části ulice, odsouhlasili včera brněnští radní. „Při přípravách rekonstrukce potřebujeme znát současný stav technických sítí i kanalizace pod ulicí. A zajímá nás také, jestli jsou dole chodby a sklepy, v jakém jsou stavu a jak jsou rozsáhlé,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.
Znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda proto pro město vytipoval místa, kde je vhodné terén prozkoumat. „Od schodů spojujících Pekařskou a Pellicovu ulici jsme vybrali třináct bodů, kde se výzkumnou šachtou spustíme do podzemí a zjistíme, jak to tam vypadá,“ upřesnil Svoboda.
Díky průzkumu chce město například zjistit, v jakém stavu je stoka z devatenáctého století, která odváděla vodu z celé Pekařské ulice. „Pro bezpečnost ve velmi frekventované ulici je potřeba vědět, jak je stoka zanesená a zda nehrozí propadnutí její klenby,“ upřesnil Svoboda.
Zpět k neštěstí
Další dvě důležité šachty naplánoval odborník také pod místem, kde se už ulice v roce 1976 propadla. Nehodu tehdy zavinilo prasklé vodovodní potrubí a vytékající voda odnesla tři sta kubických metrů hlíny.
Právě kvůli obavám z dalšího takového neštěstí začali odborníci brněnské podzemí systematicky zkoumat. „Místu poblíž propadlé části tehdy nikdo pozornost nevěnoval. Nevíme tedy nic o tom, jak vypadá podzemí jen o pár metrů níže,“ varuje Svoboda.
Podle něj totiž hrozí, že je tam silnice také podemletá a v případě větších deštů se opět propadne. „Podle mého názoru je navíc velmi pravděpodobné, že tělo tragicky zemřelé Marie Bartošové je stále pod ulicí a při průzkumu ho můžeme najít,“ vysvětlil autor výzkumného projektu.
Přístřešky, které zakryjí šachty do podzemí, budou v ulici stát přibližně od poloviny května do konce srpna. A ačkoliv je dělníci umístí i do silnice, dopravu v ulici podle magistrátu výrazněji nezkomplikují. „Průzkum rozdělíme na několik etap, abychom šachtami nezablokovali celou ulici,“ ujistil Ivo Mrázek z oddělení provozu technických sítí brněnského magistrátu.
I přesto musí řidiči počítat s tím, že například dočasně zmizí některá parkovací místa a vstupy do šachet zaberou část jízdního pruhu. Podle Mrázka ale rozhodně nehrozí, že z ulice zbude jen pruh vyhrazený pro tramvaje. „Stavební firma, která průzkum udělá, musí tato drobná omezení konzultovat s policií, aby zůstala doprava plynulá,“ řekl Mrázek.
Tělo ženy je asi stále pod zemí
Pátrání po těle ženy, která v roce 1976 tragicky zahynula po propadnutí nástupního ostrůvku v Pekařské ulici, skončilo už před čtrnácti lety. Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody je však pravděpodobné, že jsou ženiny pozůstatky stále pod Pekařskou ulicí. „Letošní pátrání nám snad o této tragédii prozradí víc,“ tvrdí Svoboda, který pro brněnský magistrát průzkum připravil.
Proč si myslíte, že je tělo Marie Bartošové pod Pekařskou ulicí? Její pozůstatky se přece údajně našly v devadesátých letech u kanalizační výpusti v Komárově.
Nevěřím, že se tělo dostalo podzemím tak daleko. Spíš si myslím, že zůstalo v některé další dutině jen o pár metrů pod místem, kde se žena propadla.
Copak se tehdy místo tragédie nezkoumalo?
Při opravování propadlé silnice se sice v místě neštěstí udělal velký výkop, ale jen v bezprostředním okolí tramvajového ostrůvku. Nižší části ulice nikdo nezkoumal.
Je nějaká šance, že tělo ženy opravdu doputovalo až do Komárova?
Myslím, že pokud tam nevede zachovalá stoka nebo štola, tak ne. A pokud tam taková štola je, snad ji při průzkumu najdeme.
Jaké další nálezy očekáváte?
Rád bych ověřil existenci studny, která podle historických nákresů bývala v místech dnešní křižovatky Pekařské a Anenské ulice. Mohla tam být už v šestnáctém či sedmnáctém století a pravděpodobně tehdy patřila k budovám, které tvořily zázemí špitálu.