Už když poslední komunistický primátor Brna Josef Pernica na začátku roku 1989 přijímal funkci prvního muže města, tušil, jaká je ve společnosti atmosféra. „Několikrát jsem se potkal s tehdejší opozicí. Řešili jsme spolu například budování spalovny, Pražské radiály, rozvoj Jižního centra nebo přívod horkého vzduchu z dukovanské elektrárny. Byl jsem sice na druhé straně, ale to mi nebránilo se s lidmi stýkat,“ říká dnes šestašedesátiletý muž, který zůstal v komunistické straně. Ale v politice už aktivní není.

Zato úspěšně podniká. Je jedním z vlastníků blanenské firmy Apos.

Na rozvoj Brna je pyšný. „Je to krásné město a vedení ví, kam má dát peníze, aby se zúročily. Ale i minulá doba za sebou nechala dílo, které si zaslouží ocenit. Například panelové domy. Dnes je lidé velmi kritizují, ale nevidí, že díky nim má střechu nad hlavou spousta rodin,“ myslí si Pernica.

Podle něj ale Brno stále trpí komplexem nejednoty. „Brňané se nedokážou spojit a jít si společně prosadit dobrou věc. Praha vždycky uvítá, že Brnu nebude muset posílat peníze,“ říká.

Bývalý člen Federálního shromáždění na listopadové události před osmnácti lety vzpomíná nerad. „Byla to hektická doba. Zažil jsem spoustu situací, ale žádná z nich mě nepřekvapila. Teď žiju další život. Svoje názory ale neměním. Stále si myslím, že není dobré, aby se vytvářely společenské rozdíly mezi lidmi,“ ujišťuje.

K událostem se nechce vracet ani bývalý vedoucí tajemník Ústředního výboru KSČ Karel Urbánek.

Faktem ale je, že v osudných dnech stačil jeho podpis, aby manifestace na Letné rušila nadzvuková letadla, do ulic Prahy a krajských měst vjela obrněná technika a vyrazily jednotky Lidových milic.

Reportér Deníku Rovnost se sešel s Urbánkovým synem Vladanem. Ten je ředitelem základní školy v brněnských Bohunicích. „Nezlobte se, ale v rodině jsme se rozhodli, že se k minulosti už nebudeme vyjadřovat. Čemu by to prospělo?“ omluvil se Vladan Urbánek.

Podle politologa Stanislava Balíka z Masarykovy univerzity byli lidé, kteří získali tak vysoké posty, pečlivě vybíráni stranou. „Byli to ti nejprověřenější z prověřených. Nic na tom nemění ani fakt, že revoluce už byla cítit ve vzduchu,“ naznačuje Balík, že i když jejich myšlenky mohly být pokrokové, museli plnit stranický diktát.

Revoluce v Brně

BRNO - Sedmnáctý listopad roku 1989. Přelom, který zcela zásadně a trvale proměnil celou českou společnost. Jak tyto převratné dny probíhaly v Brně?

„O tom, co se stalo v pátek sedmnáctého listopadu v Praze, jsme se dozvídali hlavně od studentů, kteří z hlavního města o víkendu přijeli do Brna,“ sdělil jeden z tehdejších mluvčí studentů v Brně Zdeněk Hirnšal. Studenti brněnských vysokých škol začali hned pracovat na vzniku jejich stávkového výboru.

Všechny probíhající akce pečlivě monitorovala státní moc. V Archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra se sídlem v Kanicích se dochoval soubor dokumentů mimořádných bezpečnostních opatření ke dni sedmnáctého listopadu.

„V rozkazu ministra vnitra ke dni dvacátého listopadu se píše, že vnitřní protivník organizuje provokační a nátlakové akce, do nichž se snaží zapojit zejména mládež a pracovníky kulturní fronty,“ sdělil odborný archivář Radek Kučera. (mim)