„Počet žádostí o svěření dítěte do pěstounské péče na jihu Moravy skutečně převyšuje ostatní oblasti České republiky,“ potvrdil manažer brněnského Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd. Roli v tom podle něj sehrává například důraz na konzervativní uspořádání rodiny.

Podle Zbyňka Gabriela z odboru sociálních věcí jihomoravského krajského úřadu dobré zázemí pěstounům v kraji vytvářejí také nestátní neziskové organizace. K nejdůležitějším v republice patří právě Sdružení pěstounských rodin. „Organizace pěstounům pomáhají chránit jejich zájmy, především v legislativě. Před třemi lety se jim například podařilo prosadit, aby ženám, které mají v pěstounské péči tři a víc dětí, stát platil sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl Gabriel.

Zájem o pěstounskou péči v kraji podle něj vyplývá i z vysokého počtu věřících lidí. „Jejich podíl mezi pěstouny odhaduji na polovinu. A věřící rodiče, kteří se chtějí stát pěstouny, motivuje zejména křesťanská snaha pomáhat druhým, v tomto případě opuštěným dětem v ústavech. Neplatí to ovšem pro případ adopce,“ podotkl Gabriel. Lidé podle něj dítě adoptují proto, aby uspokojili svou potřebu rodičovství.

Své důvody vysvětlila pěstounka Dagmar Seitlová. „Když jsme se začali zajímat o pěstounství, měli jsme už dvě větší děti na prahu puberty. Chtěli jsme prostě jen pomoci nějakému dítěti,“ řekla Seitlová. S manželem se dnes už stará o tři děti v pěstounské péči. Cestu k prvnímu z nich našli díky kampani brněnského Sdružení pěstounských rodin.

Mnoho dalších pěstounů uvažuje podobně. „Typickými žadateli o pěstounství jsou například lidé, jejichž vlastní potomci už odrůstají. Oni sami ale ještě mají dost sil a chtějí je věnovat výchově dalších dětí,“ podotkl Gabriel.

#nahled|https://g.denik.cz/50/69/0714_infografika_pestouni_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/50/69/0714_infografika_pestouni.jpg|Vývoj a přehled pěstounské péče v jihomoravském kraji.#

Oproti obvyklému mínění je dětí vhodných k pěstounské péči podle Gabriela jen velmi málo. „Často se říká, že jich je v celé republice až třicet tisíc. To je nesmysl. Takových dětí, u kterých můžeme o vhodnosti pro pěstounskou péči začít uvažovat, je v ústavech asi šest až sedm tisíc. A dětí, pro něž je skutečně vhodná, je ještě méně,“ vysvětlil Gabriel.

Ve většině případů je podle něj umístění do pěstounské péče úspěšné. „Pokud se ale nepovede, neznamená to automaticky návrat dítěte do dětského domova. Často naopak končí ve výchovných ústavech,“ varoval Gabriel.