Větší množství chodců se tam objeví vždy po příjezdu trolejbusu nebo autobusu. „Interval je tady na semaforu hrozně dlouhý. Jezdím z druhé strany trolejbusem do centra. Často čekám u přechodu a vidím trolejbus přijíždět. Než mi ale skočí zelená, je trolejbus pryč,“ popsala reportérovi Deníku své zkušenosti například Jarmila Valová. Právě čekání na přechodu mnohdy zapříčiní, že lidem spoj ujede.

Do budoucna by měla být situace pro chodce i cyklisty příznivější. V místě křížení oblíbené cyklostezky podél Svratky s rušnou Pisáreckou ulicí totiž vznikne podchod. Brněnští radní ve středu souhlasili se zpracováním investičního záměru.

Omezení provozu v Merhautově ulici v Brně.
Nové omezení v Brně: jednosměrný most, využijí tam jeden z největších autojeřábů

„Vytvořením mimoúrovňového křížení stezky pro pěší a cyklisty s ulicí Pisáreckou zvýšíme bezpečnost a zajistíme bezkolizní a plynulejší pohyb cyklistů i chodců bez vlivu na ostatní druhy dopravy v jednom z nejzatíženějších úseků,“ vysvětlil radní pro dopravu Petr Kratochvíl.

Řada lidí si cestu nyní zkracuje přímo přes frekventovanou silnici a přechod pro chodce ignoruje.

Reportér Deníku takto během pár minut viděl hned několik pokusů. „Když jedete na kole, je to opravdu zbytečné zdržení. Už jsem tady za život strávil opravdu desítky zbytečných minut, možná i hodin. Když je večer a menší provoz, jezdím přes cestu rovně. Kdyby tady byl podchod, bylo by to úplně super,“ podotkl Vojtěch Sýkora, který po cyklostezce podél Svratky jezdí každý den do práce.

  • Podívejte se, jak to vypadá na místě
Zdroj: Deník/Jiří Kostka

Právě cyklisté mají překročení frekventované Pisárecké složitější, neboť přechod nenavazuje přímo na cyklostezku. Změnu by uvítali i někteří běžci. „Když jdu jenom klusat, klidně počkám. Horší je, když běžím nějaký tempový trénink. Zastavit a čekat několik minut nemůžu. Když je provoz, tak se musím otočit. Když žádná auta nejedou, přeběhnu silnici často napřímo,“ řekl běžec Vojtěch Dvořáček.

Na možnost mimoúrovňového křížení u Anthroposu si město nechalo už dříve zpracovat technickou studii. Podle Anny Dudkové z tiskového střediska brněnského magistrátu z ní jako nejlepší varianta vyplynul právě podjezd. Má být osmačtyřicet metrů dlouhý a čtyři metry široký. Stát má zhruba dvacet milionů korun.

Na Brněnské přehradě v neděli odpoledne zakončili letošní plavební sezonu. Byla rekordní.
Zamčeno. Na Brněnské přehradě skončila rekordní sezona, podívejte se

Podrobné řešení i náklady budou podle představitel města jasnější v dalších fázích přípravy projektu.

Nejvíce podjezdů najdou Brňané na frekventovaných cyklostezkách podél řek Svratky a Svitavy, mimo jiné jeden pod dálnicí D2, dva pod křížením s dálnicí D1 nebo hned několik ve směru do centra pod železniční tratí. Najdou se však i takové, které z různých důvodů není možné postavit. V případě Brna se jedná třeba o Zábrdovický či Maloměřický most nebo most Fryčajova.