Osmimístná lanovka, do které se má investovat dvě stě milionů korun, umožní přepravit až tisíc lidí za hodinu. „Kabinky dokáží jezdit s minimálním intervalem třiceti vteřin. Jedná se tedy o ideální doplnění k současné hromadné dopravě," vysvětlil Havránek a dodal, že trolejbusová linka číslo 25 zajišťující spojení v současné době je přes akademický rok přetížena. Lanovka by tak společně s plánovaným prodloužením tramvajové linky v roce 2017 až mezi Kampus a Fakultní nemocnici měla dopravní dostupnost výrazně zlepšit.

Hlasy Brňanů ke stavbě lanovky jsou však opatrné. „Přijde mi to jako vtip. Nevěřím tomu, že neexistuje jiné praktičtější, rychlejší a efektivnější řešení než zavedení lanovky. Brno není Barcelona," myslí si Brňanka Jitka Lanšperková z Vinohrad. Podle Pavla Šujana ze Slavkova u Brna to bude spíš atrakce města. „Časem ale omrzí," myslí si.

Jiný názor má projektant Jan Chlup z brněnského Ateliéru Chlup, který stojí i za lanovkou v Ústí nad Labem. „Je to dobrý nápad. Lanovku bych ale protáhl co nejblíž k Mendlovu náměstí a udělal mezizastávky," uvedl. Problém se stavbou nemá ani brněnský architekt Petr Hrůša. „Když to bude esteticky zajímavé, nic nenamítám. Měla by se však udělat studie a veřejná diskuze," myslí si Hrůša.
Cena za jízdu lanovkou je zatím neznámá, ale má být součástí tarifů městské dopravy podobně jako teď funguje lodní doprava. „Cena jízdenky musí zůstat na takové úrovni, aby lanovka byla plnohodnotnou alternativou k trolejbusové dopravě," dodal Havránek.

Lanovka z Pisárek není jediným projektem tohoto druhu, který se v Brně plánuje. Cestu na hrad Špilberk má starým lidem a vozíčkářům usnadnil lanovka z Husovy ulice. „Kvůli čerpání peněz z evropských fondů na opravu Špilberku musíme se stavbou druhé lanovky počkat. Jinak by se mohlo stát, že bychom museli peníze vracet," upřesnil Onderka.

Kudy povede plánovaná lanovka.

TOMÁŠ KÁRA