Za posledních dvacet milionů let se totiž příliš nezměnil. „Pokud vím, tak u nás ještě hrošíka liberijského nikdo nepitval," prohlásil paleontolog a zoolog Vlastislav Káňa.

Netradiční pitvy se zúčastnili nejenom odborníci Masarykovy i veterinární univerzity, ale také studenti. Organizátoři tak chtějí k biologii a příbuzným vědním oborům přilákat mladou generaci. „Je to naprosto úžasné. Ani pitva koně či velké krávy nepřinese tolik překvapení jako pitva jednoho hrošíka," neskrýval nadšení anatom Martin Pyszko.

Otevření zvířete a prohlídka orgánů vědcům zabrala téměř pět hodin. Podle Pyszka je zajímavé, jak vypadají u hrošíků plíce nebo trávící soustava. „U hrošíka liberijského se nevyvinulo slepé střevo. Žaludek má zvláštní složitou stavbu." poznamenal anatom. Pitvaný samec uhynul ve čtyřiceti letech, což u tohoto druhu znamená úctyhodný věk. Až do smrti se těšil dobrému zdraví.

Neobvyklá zvířata získávají odborníci od spolupracujících zoologických zahrad v Brně, Jihlavě, Ostravě, Zlíně a dalších městech. Lidskému poznání možná pitvaný hrošík ve čtvrtek neposloužil naposledy. „Jednou z možností je, že jeho očištěnou kostru využijeme při výuce," připustil Káňa.

Hrošík liberijský žije v pralesích západní Afriky. Velikostí se ani zdaleka neblíží známějšímu hrochovi obojživelnému, dorůstá totiž výšky kolem tři čtvrtě metru a délky mezi metrem a půl a dvěma metry. Žije na březích pralesních toků, v mokřadech a bažinách a mnoho let o něm pouze kolovaly historky mezi domorodci. Vědeckému světu jeho existenci dokázala až expedice v roce 1913. Hrošík liberijský patří mezi ohrožené, mizející druhy zvířat. Počet těchto zvířat ve volné přírodě není znám.