Na rozdíl od Spravedlnosti a jiných nově odhalených soch v centru města si však právě mapu Brňané oblíbili. „Je to krásné a informačně hodnotné dílo, na rozdíl od těch dalších příšerných soch. Navíc donutí k zamyšlení nad dobou, kterou zobrazuje,“ pochvaluje si například Kateřina Mitysková.

Bronzová plastika ukazuje, jak vypadalo Brno v roce 1645 v době obléhání švédskými vojsky. „Chtěli jsme pomocí modelu vyjádřit, že město obklopené hradbami bylo soudržné a prozřetelné,“ vysvětlil Petr Hrůša z Ateliéru Brno, který je autorem nové podoby Moravského náměstí.

Právě prostřednictvím mapy tak architekti zhmotnili další ze čtyř Platónových ctností, kterými chtěli Moravské náměstí ozdobit. Prozřetelnost a Spravedlnost doplňuje ještě bazének s klidnou vodní hladinou, který zobrazuje Mírnost. Čtvrtou ctností měla být Odvaha, její podoba se však dosud nerozhodlo.

Brněnští radní totiž zamítli návrh jezdecké sochy markraběte Jošta od sochaře Mariáše Kotrby a slíbili vypsat další výtvarnou soutěž. „Vzhledem k volbám je však osud Odvahy ve hvězdách,“ povzdechl si Hrůša.

Bronzová mapa znázorňující Prozřetelnost vznikla podle olejomalby z roku 1650, která visí na Špilberku. A na to, aby reliéf opravdu odpovídal tehdejší situaci, dohlíželi také archeologové ze společnosti Archaia.

Mapa přiláká vandaly

Trojrozměrná podoba olejomalby vznikla díky kuřimské firmě MCAE Systems, která historické údaje převedla do trojrozměrné digitální podoby. Na základě počítačově zpracovaných dat pak vznikla forma na bronz. „Terén jsme vytvořili z umělého dřeva s pomocí obráběcího robota, kostely a domy jsme pak postavili díky takzvané 3D tiskárně,“ popsal jednatel firmy Aleš Juránek. Forma rozdělená do několika desítek dílů pak putovala do blanenské slévárny, která mapu z bronzu odlila.

Reliéf měl lidem podle představ architektů atraktivně ukázat minulost města. „Chtěli jsme, aby si lidé mapu osahávali a aby to bylo živé místo,“ tvrdí Hrůša.

A přesně to se autorům také povedlo. U mapy se kolemjdoucí stále zastavují a uvažují nad tím, jak Brno kdysi vypadalo. „Co je tohle,“ diví se u mapy dvě mladé studentky a osahávají model kostela uprostřed dnešního náměstí Svobody. „To býval kostel svatého Mikuláše. Ten, co ho dnes připomíná obrys v dlažbě,“ vysvětluje dívkám jejich kamarád Vojtěch Matal.

Podle něj je mapa skvělá a Brňany poučí, bojí se však vandalů. „Myslím, že to brzy někdo zničí,“ varuje Matal.

Strach o plastiku, jejíž výroba a montáž na náměstí stála město přes tři miliony korun, má i brněnský magistrát. Zvažuje proto, že mapu přikryje sklem. „Trochu mě to mrzí, protože pak si na to lidé nesáhnou. Ale asi jsem nepoučitelný idealista, když si myslím, že tak pěknou věc lidé nemají důvod ničit,“ povzdechl si architekt.

Kromě mapy ukazuje minulost Brna na nově zrekonstruovaném prostranství u kostela svatého Tomáše ještě další drobnost. V dlažbě v Běhounské ulici je totiž vyznačen obrys takzvané Dřevěné brány, která byla jednou z pěti bran v brněnských hradbách. „Zatím si půdorysu málokdo všimne. Budu se proto snažit, aby se v jeho blízkosti objevila i informační tabulka,“ slíbil Hrůša.

Moravské náměstí v Brně zdobí plastická mapa města.