Vědci se zaměřili na problematiku plýtvání potraviny na tři roky, přičemž shromáždili data z devíti set domácností. Vyplývá z nich, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce vyplýtvaných potravin se objeví ve směsném komunálním odpadu na sídlištích, konkrétně jde o 53,6 kilo na člověka a rok.

Získáním jasných dat výzkum začal, následně se odborníci z Provozně ekonomické fakulty snažili chování lidí změnit. „Během tří let jsme provedli jedinečný experiment, uskutečnila se řada kampaní, které informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o jedenáct procent,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková.

Dům v brněnské ulici Tichého před demolicí. Na místě dnes stojí nová stavba.
Na místě vily parkují auta: připomeňte si, jak se brněnské klenoty mění v suť

Vědecký tým měřil a porovnával vliv jednotlivých kampaní. Překvapivé bylo zjištění, že okamžitý efekt měla pouze levnější kampaň. Šlo o jednoduché letáky, příspěvky na sociálních sítích, nálepky na popelnicích, informační brožurky.  „Shrneme-li tedy celé tři roky projektu, je zřejmé, že při vhodném působení je možné chování domácností ovlivnit, aby se snažili už při nakupování potravin a pak následně jejich zpracování chovat racionálně a plýtvat potravinami co nejméně. Efekt některých kampaní je okamžitý, u jiných se projeví později. Je však zřejmé, že pokud se působit přestane, domácnosti se vrací do zaběhaných kolejí. Z toho plyne, že je třeba o problematice hovořit, na domácnosti systematicky působit a že intervenční kampaně mají smysl,“ doplnila Kubíčková.