Desátého ročníku klání se zúčastnil poprvé a z Moravanů si vedl nejlépe. „Kromě načepování piva se hodnotil přístup k hostovi nebo znalosti o pivu a historii toho plzeňského. Měl jsem i pohovor s tamním sládkem. Musel jsem si nějaké věci nastudovat," popisuje Janko, který pracuje v brněnské Stopkově plzeňské pivnici na České ulici.

První půllitr natočil před třinácti lety. Když sloužil na vojně. Od té doby potěšil naplněnou pivní sklenicí nespočetně zákazníků. „V práci natočím zhruba pět tisíc piv za týden. Dohromady bych to za celou svou profesní dráhu odhadl na více než milion litrů," počítá čtyřiatřiceti­letý muž.

Šnyt a mlíko

Co podle Janka dělá dobrého výčepního? „Láska k pivu. Vždycky pak říkám, že každý nováček musí odtočit deset tisíc piv, než se z něj stane rutinér," usmívá se.

A pokračuje. „Dnes už není dané, že pivo musí mít přesnou míru na milimetr. Naše značka klade důraz hlavně na chuť a kvalitu. Při čepování je základem čistá, opláchnutá a studená sklenice. Než začnu, nechám nejdříve vytéct trochu pěny. To je důležité. Ve výsledku se na stěnách nesmí tvořit bublinky, pěna musí být sametová, krásně bílá," radí Janko.

V poslední době si všiml, že v hospodách jsou stále více žádané takzvaný šnyt a mlíko. V prvním případě výčepní naplní půllitr jen do poloviny, ve druhém celý, ale pěnou. „Šnyt je ideální v těchto vedrech. Pivo nezteplá ani nezvětrá. Mlíko je zase jakési panákové pivo, které zákazníci vypijí na ex," doporučuje na závěr.