Aby první cesta právě narozených žab z rybníka nebyla i poslední, zamezí v brněnském Žebětíně migrační zábrany. Jejich stavba je po dvaceti letech ve finále. Před pár dny začala poslední etapa. Skončí v listopadu.

Trvalé překážky nahradí zařízení z igelitu, které ochránci přírody každoročně montovali. „Bylo účinné, ale aspoň už nemusíme tahat plachty a pak je uklízet. Konečně to celé bude mít hlavu a patu,“ poznamenal žebětínský starosta Vít Beran.

Na jednom úseku igelity ještě zůstanou, a to kvůli plánovanému obchvatu městské části.

Migrační zábrany

Žáby se při rozmnožování z lesů stěhují do rybníka, kde nakladou vajíčka. Pak se vrací zpět do lesa. Brzy je následují i vylíhnutá mláďata.

Při svých cestách křižovali silnici a mnoho jich uhynulo.

Ochránci přírody proto v roce 1999 začali s první etapou migračních zábran.

Třetí, poslední, skončí v listopadu.

Stavba zábran začala už v roce 1999. „Věděli jsme, že v okolí rybníka hyne ve velkém ropucha obecná, skokan hnědý či rosnička želená. V první etapě jsme vytvořili podchody pod hlavní silnicí. V druhé jsme udělali zábrany pod hrází. Tato třetí část bude poslední,“ uvedl autor nápadu Josef Ferenc.

Opatření podle něj fungují. Daří se díky nim chránit třeba kriticky ohroženou rosničku zelenou.

Nepomáhají navíc jen obojživelníkům, ale také řidičům, kteří okolními silnicemi projíždí. „Přímo přejetí nevyvolává při řízení auta problém. Jenže pokud se na migrační trase vytváří procesí, a skáče tam jedna žába za druhou, tak řidič začne reagovat. Často špatně. To znamená, že se pokusí překážce vyhnout a při tom dostane smyk. Tím může způsobit i větší škodu,“ vysvětlil krajský koordinátor Besipu Pavel Čížek.

Opatření má podle něj smysl. „Někdy stačí i cedule, aby řidiči brali na vědomí, že se tam mohou objevit zvířata a jízdu tomu přizpůsobit,“ dodal koordinátor.

Řešení se líbí třeba Tereze Novotné ze sousedních Kohoutovic. „Často tam chodím na procházky. Žabek je tam hodně. Na silnici by z nich byla kaše. Betonové zábrany navíc vypadají lépe než plastové,“ okomentovala.

Podle Ference podobný komplex v Brně chybí. „Byl by vhodný třeba na Brněnské přehradě nebo v Mariánském údolí. Situace tam ale není tak závažná,“ připustil ochránce. Celkové náklady na ochranu obojživelníků v Žebětíně přesahují dva a půl milionů korun.