Jak Jihomoravané dodržují omezení cestování mezi okresy?

Z velké části ano. Jsou evidentní ranní a odpolední cesty do práce a z práce, k lékaři a podobně. V předminulém týdnu se počet otáčených aut ustálil kolem průměru padesáti až šedesáti za den. Na začátku minulého týdne číslo stouplo až ke dvěma stovkám.

Máte pro to vysvětlení?

Pramenilo to zejména z neznalosti úprav a oprávnění, která tehdy začala platit. Při počtu kontrol jde však o malý zlomek obrácených aut.

Rozdali jste už pokuty?

Samostatnou evidenci přestupků k přejíždění mezi okresy nevedeme. Celkově v rámci všech kontrol řešíme celou řadu porušení, větší část domluvou, část příkazním řízením na místě a část oznámíme správnímu orgánu podle jednotlivého typu porušení. V oblasti opakovaných přestupků jde spíše o oblast restauračních zařízení.

Chystáte nějaká speciální opatření na Velikonoce?

Velikonoční opatření se odvíjí od situace a platných nařízení. Budeme klást důraz na meziokresní cestování nebo turistické lokality. Předpokládám, že letošní Velikonoce budou spíš o klidném prodlouženém víkendu. Žádné masivní akce zejména v oblasti alkoholu neplánujeme.

Kolik jste už odhalili nelegálních akcí s velkým množstvím lidí, které se konaly v hospodách, uzavřených provozech?

V rámci celého období jsme řešili několik akcí v uzavřených prostorech v Brně, na Vyškovsku či Břeclavsku. Nejde o desítky, ale spíše o ojedinělé případy. Setkáváme se zejména s opakovanými porušováními nařízení v otevřených restauracích. Jedna z posledních kontrol, která odhalila neoprávněné provozování posilovny, byla na Brněnsku.

Setkávají se policisté s tím, že lidé reagují poslední dobou více podrážděně na koronavirová opatření?

Obyvatelé opatření berou jako nutné zlo a ve většině případů s kontrolou nemají problém. Najdou se tací, kterých je pár, co jsou podráždění na vše. Stejně někdy reagují lidé, kteří mají z hlediska kontroly problém. Obvykle pramení z neznalosti opatření, zejména toho, co člověk může a co ne. Typickým případem je cestování mezi okresy. Řada obyvatel žije v domnění, že se nyní mohou pohybovat v rámci okresu bez jakéhokoliv omezení, což až tak není pravda. Pravidla jsou daná. Ale určitě je na místě lidem poděkovat za pochopení a jejich přístup při kontrolách.

Kolik policistů postrádáte ve službě kvůli covidu?

V současné době se z hlediska počtu nemocných covidem pohybujeme kolem padesáti, přibližně čtyřicet je v karanténě. Výrazný problém byl zejména v podzimních měsících, kdy tato čísla byla mnohonásobně vyšší.

Můžete uvést konkrétní čísla?

V listopadu jsme měli kolem 180 policistů s covidem, dalších 270 kolegů bylo v karanténě. Nejhorší situace byla mimo zmíněný listopad i začátkem roku, je to úměrné vlnám, kterými celá republika prochází. Ve srovnání s předchozím obdobím, je jasně vidět pozitivní dopad očkování. Maximální počet nemocných se při aktuální vlně pohyboval kolem šedesáti.

Jak na stav policistů dopadlo březnové uzavření škol a školek?

V současné době existují školská zařízení pro složky integrovaného záchranného systému, do kterých mohou děti umístit. Část policistů toho využila. Někteří zaměstnanci využili ošetřovné člena rodiny, ale nejde o čísla, která by omezila fungování policie nebo útvarů. I přes personální podstav a tuto nepřítomnost na pracovišti jsme schopni zajistit činnosti, které máme.

Plánujete i nábor nových lidí?

Nábor nových policistů je dlouhodobou záležitostí. V současné době je personální podstav 128 tabulkových míst a je potřeba k tomu přičíst dalších asi dvě stě míst, která souvisí s rozvojem policie, s navyšováním počtu v určitých problematikách. V době, kdy jsou omezeny hromadné akce, se orientujeme do oblasti sociální sítí. Náborové centrum rovněž pracuje na plné obrátky, protože nám stávající personální sestava stárne a bude potřeba ji doplnit. Jsem optimista a věřím, že se nám podaří stavy doplnit.

V kterých okresech chybí policisté nejvíce?

Nemůžu říct, že bychom měli nějaký okres, který by se výrazně vymykal výši podstavu, vždy tak odpovídá i celkovým počtům systemizovaných míst. Nejvíce policistů chybí v Brně čtyřicet, následuje Brno-venkov s devatenácti a Břeclav s devíti, ostatní volná místa jsou v jednotkách.

Co je pro adepty nejsložitější podmínka?

Velká část adeptů skončí na psychologickém vyšetření, oblast zdravotních prohlídek je bez problémů a největší obavou jsou fyzické testy, ale na ty se dá připravit.

Pomáhají někteří policisté stále jako dobrovolníci?

Pomoc pokračuje v několika oblastech. Podílíme se na administrativních činnostech v očkovacích centrech, jak v tom velkém v Brně, tak v některých nemocničních nebo ve velkokapacitních v okresních městech. Současně máme několik policistů přímo v nemocnicích na výpomoci na covidových jednotkách ve znojemské nemocnici i obou fakultních v Brně. V případě potřeby vypomáháme s rozvozem vakcín a stále také trasujeme.

Nachází se nyní někteří policisté i na státních hranicích, nebo se soustředíte hlavně na kontroly mezi okresy?

Kontrolujeme i příhraničí, zejména musím zmínit hranici se Slovenskem a obzvlášť hraniční přechod na D2, kde se zaměřujeme na kontrolu kamionů v souvislosti s migrací. Denně zajistíme několik cizinců. Zaměřujeme se i na kontrolu aut, respektive lidí vstupujících na české území. Tady musím zmínit kontrolu tranzitní dopravy směrem do Německa, kdy řidič musí předložit platný covidový test. S rakouskou hranicí je to nyní díky opatřením v Rakousku jednodušší, protože část hraničních přechodů je zavřená. Problémy jsou spíše nárazové ráno směrem na Rakousko z důvodu rakouských kontrol.

Máte dostatek ochranných pomůcek, včetně respirátorů?

Máme dost respirátorů, v případě možného použití roušek, v náročnějších případech i obleků. Je na policistovi, aby zvážil jejich použití. Průběžně tyto prostředky na útvary podle požadavků doplňujeme. Totéž se týká i antigenních testů, které musíme provádět.

Podepsal se koronavirus pozitivně na kriminalitě na jihu Moravy?

Loňský rok byl z pohledu vývoje kriminality, tak jako v celé České republice, ve znamení celkového poklesu. Na jižní Moravě jsme evidovali 16 985 trestných činů, což je 2 772 méně než v předchozím roce. Pokles trestných činů je dlouhodobým trendem, ale v roce 2020 se díky pandemii ještě urychlil.

Kde jste zaznamenali největší pokles?

Výrazný jsme evidovali hlavně u majetkové trestné činnosti o šestnáct procent, u prostých krádeží dvaadvacet procent. Mírný pokles byl i v oblasti kybernetické, internetové kriminality, nicméně této oblasti je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Často dochází ke zneužití sociálních sítí.

Ubylo i závažnějších trestných činů, třeba vražd?

Násilná kriminalita loni rovněž rovněž poklesla, a to o dvanáct procent. Byť nárůst zaznamenáváme na Blanensku o patnáct skutků a na Brněnsku o pětatřicet skutků. Vražd bylo v roce 2020 čtrnáct, jedna ve stádiu přípravy, devět ve stádiu pokusu a čtyři vraždy byly dokonané. Celkem třináct případů jsme objasnili a jeden případ prověřujeme, pachatele známe.

Věříte, že podobný trend bude pokračovat i letos?

Doufám, že letošní rok bude v poklidném duchu, byť koronavirová pandemie se svým způsobem projevuje i na psychice lidí, dochází více k rodinným konfliktům, v řadě případů hraje roli i alkohol.

Jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.Jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.Zdroj: se souhlasem Leoše TržilaKdo je Leoš Tržil:

Narodil se v roce 1973. Žije v Lednici na Břeclavsku. Je ženatý, má dvě děti.

Vystudoval dopravní průmyslovku a Vysoké učení technické v Brně.

K policii nastoupil v roce 1992. V minulosti byl ředitelem celorepublikové dopravní policie, od roku 2013 je šéfem krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje.

Mezi jeho koníčky patří práce na zahradě a cyklistika.