Muž v dlouhém rouchu, ozářený mírným světlem, zvedá nad hlavu lidskou lebku a dlouze si ji prohlíží. Nejde o výjev z Hamleta, ale z kostnice pod kostelem svatého Jakuba v Brně, kterou nyní dělníci zpřístupňují lidem. „Samozřejmě, že je to něco jiného než práce na stavbě. Když vezmu do ruky lebku, uvědomuji si, že to bývala lidská bytost,“ říká jeden z dělníků, který vynáší ostatky z hlavní části kostnice. V kýblech, na paletách, nebo jen tak v náručí.

„Kosti se musí z přední místnosti vynosit,“ vysvětluje znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Uvolnění místnosti od kostí podle něj umožní vyčistit celý prostor a především lépe prozkoumat rakve, které se nachází pod úrovní kostnice. „Některé jsme zatím objevili jen sondou a víme pouze přibližně, kde se nachází,“ načrtává rukou Svoboda nad kopcem hlíny s úlomky kostí přibližné místo očekávaného nálezu.

Přechod přes rakve

Už objevené rakve podle něj zakryli prkny, aby se nepoškodily. „Váha procházejícího člověka se díky tomu rozloží a neporuší víko rakve. Můžeme přes ně chodit, koneckonců právě na jedné stojím,“ popisuje Svoboda.

Přestože jsou víka některých rakví naprasklé kvůli tlaku hlíny a kostí, které na nich ležely, má Svoboda z tohoto nálezu radost. „Doufal jsem, že tady něco podobného najdeme. Předpokládám, že uvnitř jsou kostry významných měšťanů nebo dokonce církevních hodnostářů,“ říká Svoboda. U těl možná budou ležet i další artefakty. „To by nám velmi pomohlo poznat lépe historii jakubského kostela,“ usmívá se Svoboda. S otevřením rakví ale čeká na archeology. „Zatím se nerozhodli, jak rakve otevřou, aby je ani obsah nepoškodili,“ vysvětluje.

Podle stavbyvedoucího Stanislava Pecla se ale nejprve místnost musí uvolnit od ostatních kostí. Dělníci, kteří se o vyklizení starají, mají na obličejích bílé roušky. „Je to jen kvůli prachu,“ vysvětluje Pecl.

Kosti podle něj prověřili hygienici už před začátkem rekonstrukce a nakazit se od nich nikdo nemůže. Prach, mísící se s vlhkostí, je ale všudypřítomný. „Zatím kosti přemisťujeme do jiného objektu, kde jsou podobné teplotní podmínky a vlhkost vzduchu. Část ostatků později pohřbíme na ústřední hřbitov, abychom zachovali pietu,“ říká Pecl.

Zatím jsou ale kosti všude a při průchodu kostnicí křupou pod nohama. Přece jen jsou jich desítky tisíc. Před otevřením pro veřejnost se ale podoba kostnice ještě změní.

Nálezy vystaví

Na zemi kosti nezůstanou. „Ty nepohřbené nejspíš necháme poskládané v některých částech kostnice, některé nálezy umístíme do skleněných vitrín,“ upřesnil Svoboda.

Vitríny naplánovali už před začátkem rekonstrukce právě pro vystavení případných nálezů. „Nemohli jsme vědět, jestli něco najdeme, ale já jsem v to věřil. Malované rakve jsou natolik cenný nález, že si myslím, že nic zajímavějšího už nenajdeme,“ míní Svoboda. Dodává, že by v kostnici také rád vytvořil stylizovanou kapli pro zádušní mše.

Do té by ale věřící nelezli dírou v zemi po kovovém žebříku jako nyní dělníci a archeologové. Brno si totiž vedle kostela nechá postavit také schodiště. Podle Pecla si však Brňané kostnici nejspíš prohlédnou až v dubnu. Tedy pokud se nenajdou další rakve, které otevření mohou odsunout.

ANNA FAJKUSOVÁ