Vzkazy v cele smrti v káznici na Cejlu škrábali do dveří političtí vězni i zločinci už od dob Rakousko-Uherska. Sloužil jim k tomu nepatrný střípek, který ukrývali v rámu. Vypadl až tehdy, když dveře vysadili. „Je to naprostá rarita. Nikdo z dozorců jej nikdy nenašel a přesto, že se vězni nepotkávali a nemohli spolu mluvit, předávali si jej pomocí důkladné skrýše navzájem," popsal historik a organizátor akce Pavel Paleček.

Pozornost hostů na dveřích nejvíce upoutalo jméno Kalandra. Předpokládá se, že vyrytý podpis patří Záviši Kalandrovi, známému politikovi, historikovi a publicistovi, kterého v padesátých letech minulého století popravili v Praze spolu s Miladou Horákovou. Historikové nevylučují, že před oběšením prošel také brněnskou káznicí. Důkazy mohou sehnat pomocí archivního výzkumu vězeňských záznamů.

Nápisy přilákaly například pamětníka Františka Bartla, který objevil mezi podpisy svého jmenovce. Přestože v cele na Cejlu nikdy nebyl, prožil si peklo, když strávil pět let ve vězení v Jáchymově. Rovněž z politických důvodů. „Měl jsem na Cejlu kamarády, tak jsem se přišel podívat, jestli najdu na dveřích i jejich jména. Bohužel už žádný z nich nežije, ale stále na ně vzpomínám," prohlásil Bartl.

Dveře z káznice chtějí historikové ve speciální místnosti pod Špilberkem vystavovat i nadále. Od května proto otevřou kryt veřejnosti na šest hodin denně. „Uložíme je tam do doby, než je magistrát města Brna, kterému patří, bude chtít přemístit někam, kde by měly lepší podmínky a péči. Dřevu mohou škodit místní výkyvy teplot nebo vlhkost," vysvětlil Paleček. Pod Špilberkem jsou podle něj dveře pro Brňany mnohem dostupnější než v káznici na Cejlu.

V krytech se Brňané mohou těšit na další novinky. Paleček uvedl, že se v budoucnu budou soustředit na tématické výstavy s promítáním fotografií a dokumentů. Připravují například expozice stalinistického a nacistického Brna nebo města před sto lety. „Nechceme se omezit jen na povídání o dějinách krytu či války," předeslal Paleček. Na stěny plánuje také přidat QR kódy, které si lidé mohou pomocí mobilní aplikace naskenovat a poslechnout si příběhy vyprávěné pamětníky.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ