Dříve v ní vařili pivo, později tam zbrojil Hitler a po něm i komunisté. Bývalá sladovna pivovarníka Rudolfa Briesse na břehu Svitavy v Gargulákově ulici v Husovicích by se teď měla stát druhou brněnskou Vaňkovkou. Současný majitel zatím hledá architekta i investora, který by se rekonstrukce zchátralého areálu ujal.

„Představoval bych si obchodně­řemeslné centrum, které by sousedilo s historickou částí areálu u břehu Svitavy. Tam by mohlo vzniknout kulturní středisko s expozicí historické techniky a konferenčním sálem. Měla by to být taková Vaňkovka v menším,“ řekl majitel areálu Petr Kubíček, který sladovnu koupil v aukci Zetoru před šesti lety.

Kubíček chtěl původně areál přetvořit na vědeckovýzkumné centrum. Poté, co se dozvěděl, že má na místě bývalé Zbrojovky vzniknout rezidenční čtvrť, plány změnil. „Záleží na majiteli Zbrojovky. Pokud opravdu postaví zamýšlený komplex, přizpůsobíme se a vytvoříme centrum s obchody,“ uvedl Kubíček.

Podle dosavadních plánů společnosti J & T, která areál Zbrojovky vlastní, má v Husovicích skutečně vyrůst nová čtvrť. „Tento úmysl stále platí. Budeme stavět na rozloze půl milionu metrů čtverečních,“ potvrdil architekt Petr Pelčák, jehož ateliér je jedním ze dvou, které mají radikální změnu areálu Zbrojovky na starosti.

V prostoru bývalé sladovny o rozloze třináct tisíc čtverečních metrů teď sídlí opraváři motorek, sběratelé starých aut nebo třeba i Karmelitánské nakladatelství. Dominuje mu historická sladovnická věž z devatenáctého století s třicetimetrovým cihlovým komínem. Věž chce majitel za každou cenu uchovat. I přesto, že nejde o oficiálně zapsanou památku.

„Budovu chci nechat tak, jak stojí. Jen bych ji nechal opravit. Spolupracovat budu jen s investorem, který tuto technickou vzácnost uchová,“ upřesnil Kubíček.

Také architekt Jiří Palacký z Fakulty architektury brněnského Vysokého učení technického potvrzuje, že se v areálu sladovny nachází opravdový unikát. „Sladovnická věž je velmi cenný doklad technické architektury, kterých je v Brně žalostně málo. Patří spolu s přírodním meandrem, neboli zákrutem jinak regulované řeky Svitavy, k romantice místa,“ řekl Palacký.

Příběh husovického pivovaru začal na konci devatenáctého století, kdy ho nechal na břehu Svitavy postavit židovský podnikatel Rudolf Briess. „Pivovarník Briess zemřel v roce 1942 v Terezíně. Jeho syn chtěl po válce v podnikání pokračovat, ale komunisté areál vyvlastnili,“ popisuje osud pivovaru správce areálu Miroslav Malík.

Během války dělníci ve sladovně, která byla součástí Zbrojovky, vyráběli pušky pro Hitlerovy vojáky. Komunistický režim ve zbrojení pokračoval, pak v ní ale Zetor až do roku 1999 dělal motory. O čtyři roky později areál koupila firma Kubíček, která vyrábí horkovzdušnou techniku.