Největší část z téměř miliardy korun si totiž vyžádá provoz velkých kamenných divadel či brněnské filharmonie a dalších příspěvkových organizací města. Ostatní projekty si mezi sebou v grantech rozdělí jen několik milionů korun. Kandidáti na primátora proto v dalším díle předvolebního seriálu Rovnosti popisují, jaké mají o podpoře kultury představy.
Bez výjimky se shodují v tom, že město na kulturu peníze dávat musí. Přesnější představu o koncepci však mají jen strany, které už na magistrátu působí a znají záludnosti rozpočtu z předchozích volebních období. „Město dává na podporu kultury každoročně devět až deset procent svého rozpočtu. Z mého pohledu jsou to peníze dobře určené,“ tvrdí brněnský primátor a lídr sociálních demokratů Roman Onderka. Je rád, že kromě zavedených akcí, jako je festival Brno – město uprostřed Evropy, Janáček Brno či Jazzfest, město podporuje i nové projekty – například festival Divadelní svět.
Podle Strany zelených to však právě začínající projekty nemají v Brně snadné. „Město preferuje spíše akce ověřené a nechce se mu investovat do těch, se kterými nemá zkušenosti,“ řekl lídr Strany zelených Martin Ander. Tuto situaci chce změnit.
Ander kritizuje, že vedení Brna nemá o podpoře kultury dlouhodobou představu. „Potřebovali bychom jasnou koncepci toho, jaké projekty jsou pro kulturní dění zásadní, a tyto vlajkové lodě podporovat dlouhodobě,“ říká náměstek primátora.
Podle některých kandidátů by se Brno mělo více hlásit k festivalu Jeden svět nebo opět zaštítit gay a lesbický festival Mezipatra. „Od jeho podpory město upustilo, a to i přesto, že festival vznikl právě v Brně,“ upozornil Ander.
Pomoci by měl i stát
Jasná koncepce podpory chybí i podle Jiřiny Belcredi, která stojí v čele kandidátky sdružení Brno 2010. „Vzhledem k ekonomické krizi bude příští rok pro kulturu obzvlášť složitý. O to více je nutné, aby Brno mělo jasno, jak využít peníze, které po zaplacení provozu příspěvkových organizací zbudou,“ zdůraznila Belcredi.
Politici se shodují v tom, že s podporou kultury by měl městu pomoci i Jihomoravský kraj a stát. Do brněnského národního divadla či na koncerty filharmonie podle nich totiž nechodí jen lidé z Brna. „Z povinnosti starat se o tyto organizace nechceme vycouvat, ale podpora kraje a státu by nám ulevila a zůstalo by více peněz na další projekty,“ vysvětlil náměstek primátora a lídr lidovců Daniel Rychnovský, který v současné koalici zastává post radního pro kulturu. O podpoře kraje či státu mají v plánu jednat i občanští demokraté v čele s Robertem Kotzianem.
Spojit síly města a kraje se zatím podařilo jen v souvislosti s Janáčkovým kulturním centrem. Nový koncertní sál má vyrůst za Besedním domem a poskytnout důstojné zázemí brněnské filharmonii.
Brno a Jihomoravský kraj se zavázaly, že se na investici za více než miliardu korun budou podílet společně a najdou také soukromého investora, který pomůže projekt zaplatit. Počítalo se i s podporou státu, který slíbené peníze později odřekl.
Někteří kandidáti upozorňují, na to, že centrum přinese velké náklady na údržbu. „Zdá se, že není dobře dořešená ani dopravní dostupnost místa,“ upozornil lídr občanských demokratů Robert Kotzian.
Jednička TOP 09 Irena Matonohová by ještě znovu zvážila, jestli si takovou stavbu může Brno dovolit. Stejný názor má i Šárka Kašpárková, která stojí v čele Suverenity.
Brno odhání mladé architekty
Brno /ROZHOVOR/ - Brněnský architekt s japonskými kořeny Osamu Okamura sleduje architektonické a urbanistické trendy nejen v Brně, ale v celé republice. Brnu podle něj chybí člověk, který by prosazoval vizi rozvoje města nezávisle na politicích. „Úředníci k tomu nemají volné ruce,“ tvrdí Okamura.
Vedení města se ve svém programovém prohlášení zavázalo obnovit v Brně funkci hlavního architekta. Dosud se však neshodlo na jeho pravomocech. Je podle vás pozice hlavního architekta potřebná?
Ano, takový člověk městu chybí. Úředníci na odboru územního plánování a rozvoje jsou totiž podřízeni politikům a nemají volné ruce na vytváření architektonických a urbanistických koncepcí. Hlavní architekt není od toho, aby plnil politické pokyny a zadání. On má naopak úkolovat politiky, ale třeba také iniciovat odborné debaty a vypisovat architektonické soutěže.
Právě architektonické soutěže jsou slabinou Brna, kromě právě vrcholící soutěže na podobu Římského náměstí se tu otevřená soutěž dlouho nekonala. Čím to je?
Podle mých informací je za tím hlavně nezájem politiků. Vedení Brna tvrdí, že spolupracuje s řadou kvalitních architektů a jejich návrhy jim vyhovují. Ano, jsou kvalitní, ale kvalitních architektů je přece více než pěti či šest. Tím, že tady nevzniká soutěž myšlenek, nevzniká ani potřebná diskuze o rozvoji města.
Má nedostatek soutěží vliv na rozvoj města, nebo se obíráme jen o nápady týkající se konkrétních míst?
Soutěže vytváří dlouhodobou architektonickou kulturu. Architekti si navíc díky nim zvykají přemýšlet o potřebách svého města, což je zásadní zvláště pro mladé architekty, kteří se s městem teprve učí pracovat. Tím, že Brno spolupracuje pouze s ověřenými týmy, vzkazuje nadějným mladým lidem „vypadněte, my vás tady nepotřebujeme“. A to je přece špatně, město se tak připravuje o další generaci schopných architektů.
Rozvoji města chybí jasná koncepce a také územní plán
Dlouhodobá koncepce architektonického a urbanistického rozvoje, která nepodléhá politickým tlakům. Tu podle odborníků potřebuje Brno jako sůl.
Shodují se na tom i politici, kteří problém chtěli vyřešit zavedením funkce hlavního architekta. Přesto se koalice na brněnském magistrátu ke zřízení této funkce nedostala. „Zdržely nás debaty o pravomocích a vztahu hlavního architekta k ostatním institucím,“ vysvětlil lídr zelených a náměstek primátora pro územní rozvoj Martin Ander.
Koalice tak pouze v srpnu odsouhlasila, že hlavního architekta chce. „Byl to předvolební výkřik, protože debata o jeho pravomoci dosud neskončila,“ upozornil lídr lidovců a náměstek primátora Daniel Rychnovský.
Koncepce rozvoje chybí městu i podle Ireny Matonohové z TOP 09. Souhlasí s ní i jednička na kandidátce komunistů Helena Sýkorová. K rekonstrukcím a novým stavbám v centru města se však i přes kritizovanou nekoncepčnost staví kandidáti na primátora shovívavě. Ojedinělá kritika zaznívá jen na adresu Anenských teras, Velkého Špalíčku či náměstí Svobody. „Tlaku developerů, kterým Brno aktuálně čelí kvůli garážím pod Zelným trhem, se vyhne málokteré město,“ tvrdí jednička na kandidátce sdružení Brno 2010 Jiřina Belcredi.
Brnu chybí nejen koncepce rozvoje, ale i aktuální územní plán, na jehož základě by koncepce vznikala. „Kvůli obstrukcím Strany zelených se nový plán dosud nepodařilo schválit, ačkoliv už letos na jaře měl být platný,“ zlobí se lídr občanských demokratů Robert Kotzian.
Podle Strany zelených jejich návrhy městu peníze naopak ušetřily. „Kdybychom neprosadili doplnění zadání o třetí variantu bez R43 na území města, mělo by Brno nyní v ruce nepoužitelný dokument za čtyřicet milionů korun,“ upozornil Ander. Trasu silnice R43, se kterou počítalo zadání územního plánu, totiž letos kvůli nezákonnosti zrušil Nejvyšší správní soud.
