Hosté sedí u stolů a v poklidu popíjí svoji kávu. Najednou se do kavárny vyřítí stovka fašistických výtržníků ozbrojených klacky a obušky. Nemilosrdně se jimi pustí do návštěvníků kavárny, kteří mají na kabátě přišitou žlutou hvězdu.

Tak vypadalo úterý patnáctého srpna roku 1939 v kavárně Esplanade na nároží Švédské a Jezuitské ulice, ve které se scházeli brněnští Židé. Provokace, která se odehrála před sedmdesáti lety, měla ještě smutnější dohru o dva roky později, kdy začali transporty brněnských Židů do koncentračních táborů.

„Při incidentu patnáctého srpna v kavárně Esplanade fašisté ubili k smrti jednoho návštěvníka a dalších dvanáct lidí muselo být kvůli vážným zraněním převezeno do nemocnice,“ přiblížila událost Markéta Novotná z Archivu města Brna. Nacisté spolu s českými fašistickými gardami se zaměřili na židovské obyvatele Brna už od jara roku 1939. Patnáctého března, tedy přesně pět měsíců před násilnostmi v kavárně Esplanade, totiž vstoupily do Brna Hitlerovy jednotky.

„Na jaře a létě devětatřicátého roku uniformovaní příslušníci českých fašistických gard společně s nacisty přepadali chodce a organizovali protižidovské výtržnosti. Ozbrojeni obušky a klacky vnikali do kaváren a jiných veřejných podniků, vyháněli odtud židovské hosty a surově je tloukli,“ dodala Novotná.

Kavárna Esplanade na křížení Švédské, dnešní Roosveltovy a Jezuitské ulice byla od doby, kdy ji v roce 1927 nechal vystavět kavárník Alois Strompf podle návrhu známého architekta Ernsta Wienera, byla populární hlavně mezi brněnskými Židy. Tam se uchylovali i po vypuknutí druhé světové války.

„Pamatuji si, že tam chodil jednou za čas můj tatínek. A vím, že k incidentu došlo, ale jen mlhavě, bylo mi v té době devět let,“ vzpomíná Anna Hanusová – Flachová, kterou spolu s jejími rodiči později nacisté odvlekli do Terezína, kde strávila válku. Na co ale temperamentní osmasedmdesátiletá brněnská klavíristka nikdy nezapomněla, jsou ponížení, které v protektorátním Brně musela zažít i jako dítě.

„Když jsem šla poprvé s do školy s žlutou hvězdou, vyhodili mě, že tam už nesmím. Zakázali nám se sestrou i chodit do baletu, který jsme milovaly. Pamatuji na den, kdy jsme jednou jely v tramvaji a hvězdu jsme neměly. Strašně jsme se bály, že nás někdo uvidí a udá,“ vypráví Flachová.

Už od osmatřicátého roku se do Brna stahovali Židé z okupovaného pohraničí.“Utekli do brna ze Znojma nebo z Jihlavy, z měst přiřazených ke Třetí říši. Počet židovských obyvatel po osmatřicátém v Brně stoupl,“ potvrdil historik Petr Žák z brněnské židovské obce. V devětatřicátém pak i v Brně začaly platit Norimberské zákony, které zakazovaly Židům třeba jezdit v tramvaji, nakupovat v obchodech nebo provozovat lékařskou praxi. Kavárna Esplanade, jedna z posledních bašt židovských intelektuálů v Brně, padla 30. září 1941, kdy sem vtrhlo gestapo a návštěvníky odvleklo do své budovy ve Veveří ulici.

Po pogromu Němci kavárnu uzavřeli. Nevyhnulo se jí ani bombardování při leteckém útoku v roce 1944, které ji poškodilo. „Blok, ve kterém kavárna stála, byl zbořen deset let nato, kdy musel ustoupit stavbě Janáčkova divadla. Brno tak ztratilo jednu z nejvýznamějších památek raného funcionalismu,“ píše Karel Altman v knize Zmizelý svět brněských kaváren.