VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Policistů je možná dost, starostové ale nejsou spokojení s tím, jak pracují

Jižní Morava, Vysočina- Je jich dost, ale většinou nejsou tam, kde je lidé chtějí. Starostové i obyvatelé měst a obcí na Vysočině a v Jihomoravském kraji nemají problém s počty policistů. Ty se pro příští rok měnit nebudou. V příštím roce nemá počet mužů v uniformách klesnout v České republice pod číslo 38 990. Návrh policejního prezidenta Martina Červíčka už schválila vláda.

29.9.2012 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Martin Bergman

Přesto návrh počítá s úbytkem zhruba třinácti set služebních míst, než je počet stanovený pro letošní rok. Na jižní Moravě je teď policistů necelých tři a půl tisíce, na Vysočině přes tisíc. V obou krajích se počet míst v posledních letech stále snižuje.

Úspory ve vedení

Ředitel jihomoravské policie Tomáš Kužel prohlásil, že s tímto stavem bude schopný zajistit bezpečnost v kraji. „Další úsporu musíme hledat na řídících pozicích a přesouvat co nejvíce lidí do výkonné složky," prohlásil Kužel.

Podle mluvčí policejního prezidia Zuzany Součkové vedení stále pracuje na přesných změnách na jednotlivých krajských ředitelstvích. „Již před několika týdny jsme ale obnovili nábor nových policistů," upozornila Součková. Ještě donedávna totiž měli policisté nařízený takzvaný stop stav, kdy za členy, kteří odešli sami, nemohli nabírat nové zaměstnance.

Uvolnění této podmínky využili na jižní Moravě hned. „V červenci jsme přijali sedmnáct nových policistů do služby," sdělil Kužel. Další hromadný nábor už ale v plánu nemá. „V současnosti se soustředíme na přesuny policistů, které už máme. Trvá minimálně rok, než se nabraný, zcela nový člen může dostat na ulici," vysvětlil Kužel.

Na Vysočině je podle tamního policejního ředitele Miloše Trojánka počet policistů stabilní a kromě přirozeného úbytku by se neměl nijak výrazně měnit.

I plat slíbila vláda ponechat stejný. „Průměrný služební příjem policisty teď dělá 30 616 korun," řekl ministr vnitra Jan Kubice. Podle Kužela je totožný jako dosud.

Někteří starostové měst a obcí v obou krajích si ale myslí, že už teď je policistů málo. „Jezdí jich sem méně než dřív. Bylo by rozhodně lepší, kdyby nabrali víc sil," okomentovala starostka Moravan na Brněnsku Marie Barešová.

Dodala, že v obci se o bezpečnost nebojí. „Například tu ale nikdo nekontroluje rychlost, což bychom uvítali. Policisté tvrdí, že na to nemají kapacity," prohlásila Barešová.

Starosta Golčova Jeníkova na Havlíčkobrodsku Pavel Kopecký vidí problém spíše v tom, jak policisté pracují. „Když chci vidět policistu, tak si ráno musím stoupnout k přechodu pro chodce, takže je jedno, kolik jich tu je," zamyslel se Kopecký.

Podobný názor má i muž z Břeclavska. „Myslím, že se policisté zaměřují na nesprávné lidi a ty, kteří si trest zaslouží, nechají být. Dopravní hlídky staví profesionální řidiče a kontrolují každou hloupost, zatímco mladí kluci, kterým rodiče koupili auto, si bez dozoru na silnici dělají, co chtějí," prohlásil muž.

Starosta brněnské Bystrce Vladimír Vetchý nevidí takový problém v počtu policistů, ale v omezených penězích, které mají na provoz. „Nemají dost benzinu a nafty, aby zajistili vše, co od nich potřebujeme," postěžoval si.

Podle něj nejde o zásahy u případů, ale hlavně prevenci. „Potřebujeme, aby někdo občas zajel k diskotékám, na místa, kde se scházejí opilci a bezdomovci. Místo policistů teď žádáme o pomoc strážníky," řekl Vetchý.

Dodal, že se mu ale policie snaží vyjít vstříc. „Není to o tom, že by nechtěli. Každý měsíc se scházíme a řešíme problémy s prevencí. Ne vždy ale mohou udělat, co potřebujeme," konstatoval Vetchý.

Potvrdil to i Marek Safy z Brna. „Mám u policie několik kamarádů a ti mi říkali, že mnoho menších problémů, kvůli kterým jim lidé volají, nemohou řešit. Nemají na to dost lidí," uvedl Brňan.

Vladimír Měrka, starosta Náměště nad Oslavou, je zatím s počtem policie spokojený. „Další úbytek by ale určitě znamenal snížení bezpečnosti obyvatel. Je u nás znát dobrá dostupnost z Brna a v okolí dochází často ke vloupání v chatových oblastech nebo okrajových částech města," prohlásil Měrka.

Hlavní je prevence

Podle Tomáše Šmída a Petra Kupky z oddělení bezpečnostních a strategických studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity si musí lidé nejdříve rozmyslet, jestli chtějí policisty jako trestající element, nebo znalce prostředí, kteří kriminalitě dokáží předcházet. „V zahraničí je trend se zaměřovat na prevenci. To s sebou nese ale například i hojný výskyt kamer," vysvětlili Šmíd s Kupkou.

To ale podle nich zahrnuje také nutnost více využívat služby soukromých bezpečnostních služeb. „V České republice je na jednoho člověka víc zaměstnanců takových agentur než policistů," uvedli bezpečnostní experti.

Ve srovnání s ostatními státy má přitom policie téměř nejvíce členů. „Vyšší počet policistů na množství obyvatel mají pouze Kypr, Malta, Portugalsko a Španělsko," dodali Šmíd s Kupkou.

Zbytečně moc policistů je i podle Brňana Dimitra Denčeva. „Osobně se cítím bezpečně, když žádného policistu nevidím. Když sleduji, jak rychle dokázali vyčlenit hlídky na prohibiční přepadovky kvůli metylalkoholu, musí jich teď buď hodně někde chybět, nebo nemají nic lepšího na práci," sdělil Denčev.

Počet trestných činů, který by mohl naznačit, jestli je policistů dost, se v posledních letech v obou krajích příliš nemění. Na jižní Moravě se číslo pohybovalo v prvních osmi měsících letošního roku okolo dvaceti tisíc trestných činů. V roce 2010 kleslo mírně pod tuto hranici, následující rok se vyšplhalo na víc než dvacet a půl tisíce. „V letošním roce ale ve srovnání s tím minulým výrazně stoupl počet vražd," řekla mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová. Policisté zatím evidují šestnáct vražd, což je o jednu více, než za celý loňský rok.

Podobný trend drží policisté i na Vysočině. Oproti loňskému roku se počet trestných činů v prvních osmi měsících roku mírně zvýšil z necelých šesti tisíc na víc než šest tisíc sto. Podobná suma tam byla ale v roce 2010. Vysočinu podle policistů v poslední době nejvíc trápí krádeže. Problémem zejména na Třebíčsku jsou také vloupání do zaparkovaných aut, chat a domů. Vražd tam bylo letos zatím stejně jako za stejné období loňského roku. Tři.

Autor: Zuzana Valíková, Redakce

29.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Hradním nádvořím se ozývá pípání detektoru kovů. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží prehistorický nástroj. Neobvyklý pohled se v sobotu naskytnul návštěvníkům Špilberku. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie tam totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení