Pořádajícího spolku Brno plus, občanské koalice Nádraží v centru a také příznivců takzvané nulové varianty. Ti chtějí, aby nádraží zůstalo na stejném místě. „Často slýchám otázku: Proč je s nádražím potřeba něco dělat? Podle mě neodpovídá bezpečnostním požadavkům, nemá dostatečnou kapacitu a vytváří obrovský nesmyslný uzel," hodnotí úvodem architekt Jaroslav Dokoupil.
Kromě takzvané nulové varianty Dokoupil postupně představuje variantu pod Petrovem, kdy by se nádraží posunulo o tři sta metrů západně, a také variantu u řeky, která počítá s přesunem nádraží o osm set metrů jižněji. „Z důvodů, které zmínil Dokoupil, je pro nás hlavní, aby se nádraží přemístilo, a to jinde, než je nyní. Ať už půjde o variantu u řeky nebo pod Petrovem. A to co nejdřív. Netajíme se tím, že prosazujeme nádraží u řeky, ale pokud se zvolí varianta pod Petrovem, nebudu proti ní brojit," slibuje hlavní organizátor akce Robert Kotzian.
Varianta u řeky je podle něj vhodnější pro mezinárodní dopravu, ekologičtější a i například levnější, protože by neznamenala přístavbu dalších tunelů či tratí.
V diskuzi dává spolek prostor k otázkám, nikoli však k debatě. Navíc ji limitují časem půl hodiny, kdy zazní jen asi pět dotazů z publika. „Mezinárodní doprava přece nemá být alfa a omega, jde o zlepšení dopravy regionální," zlobí se jeden diskutující.
Těsně před koncem diskuze se ozývá i zástupce koalice Nádraží v centru. „Proč se zbavovat unikátního nádraží, které je už napojené na městskou hromadnou dopravu, což v ostatních městech chybí," uzavírá diskuzi otazníkem.
