Mezi děti na ulici chodí Čuprová už čtyři roky. „Vystudovala jsem sociální pedagogiku a chtěla zůstat v oboru. Na této práci mě zaujala cílová skupina," vysvětluje sedmadvacetiletá žena. Ratolest Brno se zaměřuje na práci s mladými lidmi do šestadvaceti let.

Několik hodin denně jí zabere administrativa, do ulic brněnského Nového Lískovce vyráží ve tři odpoledne. „Chodíme s kolegou ve dvojici. Pro děti je lepší, že si mohou vybrat, komu se svěří. Další lidé pracují podobně i v Líšni, kde navíc máme klub. Ten zatím v Lískovci chybí," popisuje situaci v Brně.

Často už se setkává s dětmi, které ji znají. „Občas se ale objevují i noví lidé. Ze začátku se tváří překvapeně. Pokud se s námi bavit nechtějí, nenutíme je," tvrdí.

Dodává, že většinu dětí nezná jménem. „Ptáme se jich jen, jak je máme oslovovat, a na rok narození," vysvětluje Čuprová. Věk musí znát, aby sehnali peníze například od ministerstev nebo Evropské unie. „Některé projekty jsou třeba jen pro děti do osmnácti let," říká. S dětmi hraje různé hry, jednou za dva měsíce s nimi zajde například do kina nebo do aquaparku. „Tyto akce jsou ale hlavně prostředkem k tomu, abychom navázali kontakt a získali důvěru dětí. Ty se pak nebojí mluvit o svých problémech, se kterými se nemají komu svěřit. Můžeme jim pak pomoct," vysvětluje žena.

Nejčastěji se podle ní svěřují s problémy v rodině. „Nemám sice možnost se do rodiny dostat, ale mohu zájemce spojit například se sociální pracovnicí na úřadě, která už tu možnost má," dodává Čuprová.