Srp a kladivo. Dříve symbol jednoty, včera symbol hádky a urážek. Slavnostní otevření památníku vojáků Rudé armády v brněnském Králově Poli skončilo dohadováním a demonstrací. Na místě zasahovaly i policejní jednotky.

Žulový památník patří magistrátu. Ten jej nechal opravit podle zákona o válečných hrobech a pietních místech a srp s kladivem na něj vrátil. „O podobě památníku rozhodlo ministerstvo obrany, my jsme zprostředkovali zhotovitele. Oprava stála třiapadesát tisíc korun,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Se socialistickým symbolem ale nesouhlasil místostarosta městské části Královo Pole René Pelán. V noci na úterý jej nechal odstranit. „Je to znak totality a komunismu. Jeho znovuumístění na památník je trestným činem podpory a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Nechal jsem jej odtsranit stejně rychle jako hákový kříž, který hyzdil památník před časem,“ řekl Pelán.

Stejný názor měli i někteří lidé z králova Pole a několik demonstrujících. „Souhlasíme s odstraněním symbolu. Možná to šlo řešit jinou cestou, ale účinek byl správný,“ mínil jeden z demosntrujících Zbyněk Šolc. Skupinka demonstrantů srp a kladivo odmítla a přirovnávala jej k nacistickému hákovému kříži. Demonstraci přerušily policejní hlídky, které skupinku mladých lidí odvezly na služebnu.

S návratem symbolu na památník nesouhlasí ani Konfederace policických vězňů. „Je to symbol nesvobody, útlaku a zrady. Jeho odstranění plně schvaluji,“ řekl člen konfederace František Křivka.

Vydřená plocha na pomníku však rozrušila brněnské komunisty, několik lidí z Králova pole a Generální konzulát Ruské federace v Brně. K poničenému památníku se však jeho představitelé nechtěli vyjádřit. Znak berou jako součást historie. Vybroušený čtverec na památníku zase jako hlubokou urážku padlých. „Odsuzuji to, je to památník našich osvoboditelů, kteří za nás zahynuli,“ kroutila hlavou Růžena Jašková z Králova Pole.

„Památník se musí inhed opravit, ale jakmile se s ním pohne, naruší se mu statika. Škodu bych odhadl na sto tisíc, a to mluvím pouze o morální. Nepochybuji, že se to dotkne ruské strany,“ uvedl soudní znalec v oblasti zbraní, militárie a kriminalistiky Vlastimil Schildberger.

Podobný, ale trochu klidnější osud potkal na Jižní Moravě už několik památníků. Podstavec pomníku Rudoarmějce na Moravském náměstí v Brně byl ozdobený Stalinovými rozkazy o dobytí Brna. „Po pádu totalitního režimu jej lidé barvili a ničili. Město potom muselo desky s nápisy sundat a uložit je do depozitáře,“ uvedl pamětník Radovan Poděl. Památník má nyní ve správě městská část Brno– Střed. Ta chystá jeho opravu.

Dramatické chvíle si zažila také socha rudoarmějce ve Znojmě. V roce 1968 jej málem z náměstí odstranil jeřáb a celá akce se zastavila až na poslední chvíli. Klement Gottwald v Hodoníně tolik štěstí neměl. Po revoluci jej město odstranilo stejně jako tank, který stál několik let poblíž radnice.