Nastínil, že pak by bylo v tocích jihomoravských řek daleko více vody, které je možné v krajině dále využívat. „Zatím je to ve fázi úvah. Bavíme se o obrovských investicích, určitě v řádu miliard korun," sdělil Grolich. Bez evropské podpory je projekt podle něj nereálný.
Oficiální jednání k možnostem využití vody z Dunaje pro řešení nedostatku vody na jižní Moravě se zatím neuskutečnila. Ministerstvo zemědělství posílení vodních zdrojů v regionu řeší snahou o zvýšení akumulace vody ve stávajících nádržích zadržením většího objemu srážkových vod. „Nejpokročilejší je příprava navýšení hladiny hladiny Novomlýnských nádrží o pětatřicet centimetrů, což představuje navýšení objemu zadržené vody o devět milionů kubíků," uvedl mluvčí rezortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Nyní pokračuje vypořádání podmínek procesu posuzování vlivů na životní prostředí.
Voda z Dunaje by podle Grolicha byla velká podpora hlavně pro zemědělství. „Na dlouho by to všechny problémy se zavlažováním, zvyšováním vody v nádržích hodně pomohlo vyřešit," doplnil Grolich. Touto myšlenkou se zabývali i jeho předchůdci.
Koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka míní, že stát i jihomoravský region musí v první řadě maximálně využít vlastní vodní zdroje. „Dbát na jejich čistotu, hledat úspory, investovat do technologií a shromažďovat systematicky vodu v letech, kdy jí máme dostatek, aby další sucho, které přijde, tolik nebolelo," reagoval.
Navíc je třeba mít podle něj na paměti, že změna klimatu se týká i Rakouska. „I vodní režim Dunaje se díky změně klimatu mění a bude měnit. A také nároky rakouské krajiny na vodu budou růst," podotkl Trnka.
Využití převodu vody z Dunaje by podléhalo mezinárodnímu projednávání a v současnosti není podle Bílého z ministerstva zemědělství aktuální. „V Národním plánu povodí Dunaje ani v plánech dílčích povodí, jejichž aktualizace na léta 2021 - 2027 pokračuje, není takové opatření navrženo," konstatoval mluvčí.
Odborník Trnka nastínil, že klimatické modely pro střední Evropu naznačují o dost větší rozkolísanost hydrologického cyklu. „Můžeme mít větší sucho, než jako jsme zatím zažili mezi léty 2015 a 2019, ale také ta, která nám připomenou srážkově vydatnější období, jako jsme zažívali na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Bohužel i povodně," přiblížil.
Kdy a v jakém pořadí však podle něj předpovědět nelze. „Na základě dat a analýz se ale větší pravděpodobnost sucha i povodní jeví jako jedno z největších rizik, které změna klimatu pro naše území představuje," doplnil Tnrka.