Nyní totiž finišuje příprava projektové dokumentace na obnovení prvních tří úseků toku. Později má mít říčka spojující Svratku a Svitavu délku bezmála čtyři kilometry. Nejdříve má řeka ožít poblíž komárovského sídliště, v areálu bývalých škrobáren podél ulice Dornych a u ulice Špitálka. „Projektová dokumentace pro žádost o územní rozhodnutí bude hotová v nejbližších týdnech,“ uvedla Hana Bernardová z magistrátního odboru územního plánování a rozvoje, která má projekt na starosti.

Práce na oživení těchto tří úseků pak mohou začít do konce příštího roku. „Vše ale bude záležet na tom, zda se nám podaří najít v rozpočtu nebo jinak získat potřebné peníze,“ upozornila Bernardová. Vrátit vodu, kterou Brňané v minulosti svedli do podzemí, do ulic města, bude totiž stát desítky milionů korun. „Jen rozpočet na každý z prvních tří úseků se pohybuje kolem deseti milionů,“ upozornila Bernardová. Přesto věří, že se řeku podaří postupně oživit.

A přála by si to i řada Brňanů. „Například v Drážďanech je řeka středobodem dění ve městě a je velice příjemné, kolik příležitostí k odpočinku lidem nabízí,“ uvedla studentka Petra Tichá.

Souhlasí s ní Gabriela Křemenová, která revitalizaci Ponávky hodnotí na webových stránkách projektu www.ponavka.brno.cz. „Jsem tímto nápadem nadšená. Je mi líto, že v Brně není voda víc vidět. Vždyť každé město s vodou, získává na přívětivosti a osobitosti,“ myslí si Křemenová.

Paradoxní přitom je, že řeka, kterou chce nyní město za desítky milionů korun znovu oživit, Brňanům v devatenáctém století překážela. Svedli ji proto pod zem nebo do koryt, kolem kterých často vyrostly velké průmyslové areály.

Místa, kudy voda tekla, teď připomínají jen názvy ulic jako Vodní, Rybářská či Ponávka. „Dříve byli lidé rádi, že zavedením řeky pod zem získají další prostor pro rozvoj města. Nyní se situace obrátila,“ podotkl Martin Ander, pod jehož vedením se v minulém volebním období začalo na oživení Ponávky pracovat.

Plány na využití původního koryta řeky se však objevily už dříve. „Počítá s tím i stávající územní plán Brna z roku 1994,“ podotkla Bernardová.

Kudy teče
Ponávka pramení v okolí Vranova. V Brně má její tok délku bezmála 13,5 kilometru.
Přírodní charakter si zachovala pouze v severní části toku, v jižní jej zcela ztratila kvůli technickým zásahům do koryta.
V roce 1993 vznikla štola, kterou Ponávka vede do Cacovického náhonu na břehu Svitavy.
Staré koryto se po zatrubnění stalo součástí kanalizace města.