S popáleninami je ročně ošetřen zhruba každý stý obyvatel České republiky, z toho téměř polovina v dětském věku. Zejména u dětí lze pak mnoha těžkým stavům s dlouhodobými následky předejít. Stačí jen zajistit pro dítě bezpečnou domácnost, protože právě zde na ně číhá největší nebezpečí v podobě varné konvice, horké polévky, kávy a dalších.

Popáleninou se rozumí poškození kůže a podkoží v různém rozsahu. Může jít o popáleniny způsobené horkým předmětem, působením ohně, elektrické popáleniny, ale i chemické poleptání či opaření.

Laická první pomoc v případě popálenin je velice důležitá. Bohužel v této oblasti je zakořeněno v povědomí veřejnosti mnoho nesprávných postupů, které stav raněného ještě zhorší. Pro lepší orientaci ve správnosti poskytnutí první pomoci si rozdělíme zranění na závažná a lehká.

Pokud dojde k drobné popálenině, je nutné dané místo dostatečně dlouho chladit studenou vodou. Ideální je použít tekoucí vodu a chladit alespoň deset minut, do odeznění bolesti. Zásadní je, že chladíme pouze popáleniny, které jsou do rozsahu pěti procent tělesného povrchu. (Jednoduchá pomůcka pro výpočet: dlaň je asi jedno procento).

Rozsáhlejší popáleniny nechladíme, protože pacienta můžeme podchladit a tím jeho stav zhoršit. Velice nebezpečné je chlazení velkých ploch u dětí, protože pak mnohdy dochází ke kritickému podchlazení. Pokud je popálenina v závažných místech nebo je rozsahově větší než ono jedno procento, je nutné navštívit lékaře. Zásadně nikdy nepropichujeme puchýře a nemažeme na popálené plochy žádné masti. Pouze místo překryjeme a vyhledáme lékařskou pomoc.

Jde-li o závažné popáleninové trauma, tak nejprve zajistíme technickou první pomoc. Je vždy nutné odstranit vodiče tepla, které zhoršují délkou svého působení stupeň popáleniny. Znamená to sundat prstýnky, odstranit hořící oděv, ale pozor: v místech, kde je oděv přiškvařen ke tkáni, jej nikdy nestrháváme.

Po vyproštění pacienta postupujeme dle obecných zásad. Zjistíme, zda je pacient při vědomí, pokud ano, sterilně kryjeme popálené plochy a do doby příjezdu profesionální pomoci sledujeme jeho stav. Pokud není při vědomí, nereaguje a po uvolnění dýchacích cest normálně dýchá, sledujeme neustále kvalitu dechu. Pokud ovšem nedýchá nebo nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci.

Specifická je technická první pomoc při poranění elektrickým proudem. Zde je důležité nejprve myslet na svoji bezpečnost. Ihned zajistíme vypnutí elektrického proudu, pokud je to možné. Pokud není možné proud odpojit, odstraníme drát pomocí nevodivého předmětu, například dřevěné tyče, a až potom se věnujeme zraněným.

Pokud si nejsme jistí, že je místo bezpečné, anebo jde o vedení vysokého napětí, počkáme příjezdu profesionální pomoci. Proud může také způsobit vážné poruchy srdečního rytmu, křeče celého těla a ochrnutí dýchacích svalů s následným poškozením mozku. Proto je po zasažení elektrickým proudem vždy nutné zavolat lékaře. I na první pohled nezraněný člověk po zásahu elektrickým proudem může ve skutečnosti bojovat o život.

O Vánocích a silvestru dochází k nárůstu popáleninových úrazů. Kromě požárů stromečků a bytů po manipulaci se svíčkami dochází k opaření dětí v důsledku zvýšeného pohybu v kuchyni při svátečních přípravách.

Rizikové jsou i silvestrovské oslavy, při kterých dochází k vážným popáleninám často i spojeným s těžkými zraněními v souvislosti s používáním zábavné pyrotechniky.

Seriál Deníku Rovnost: záchranáři radí

Nevíte, jak se chovat v určitých situacích? Nestačí vám, co je napsáno v článku o záchranářích? Zažili jste jinou situaci? Chcete záchranářům poděkovat?

Napište nám na adresu redakce nebo na mail zachranari.jm@denik.cz a dostanete radu přímo od mluvčí jihomoravských záchranářů Barbory Zuchové, která připravuje podklady i pro jednotlivé díly seriálu.