Ombudsman na nesprávný postup brněnského magistrátu narazil v případu občana, kterému město započítalo jeho platbu za komunální odpad z prosince 2020 jako úhradu čtyři roky starého nedoplatku. Veřejný ochránce práv obyvatele Brna poučil o povinnosti platit poplatky za komunální odpad, současně mu však dal za pravdu v tom, že tato povinnost časem zaniká. Sám stěžovatel totiž chyboval, když po koupi bytu v polovině roku 2016 magistrátu neohlásil, že mu druhá poplatková povinnost vznikla a do roku 2020 tento poplatek neplatil. To, že dotyčný o vzniku poplatkové povinnosti nevěděl, jej neomlouvá. Následně ale chyboval i magistrát.

Obecně platí, že poplatník musí úřadu svoji poplatkovou povinnost včas ohlásit a poplatek pak každoročně ve lhůtě splatnosti uhradit. Pokud poplatník nezaplatí včas, musí mu magistrát nedoplatek vyměřit, a to do tří let. Současně mu při tom může poplatek zvýšit až na trojnásobek. Magistrát ale stěžovateli dlužné poplatky vůbec nevyměřil. Poplatkovou povinnost stěžovatele začal prověřovat v roce 2020 a domáhal se peněz i za starší období, za které už poplatková povinnost zanikla. Požadavek na zaplacení těchto starých poplatků byl proto nezákonný.

„Z doložených podkladů vyplývá, že magistrát včas neuhrazené poplatky za roky 2016 a 2017 stěžovateli nevyměřil. Poplatková povinnost zanikla po třech letech, tedy povinnost za rok 2016 zanikla koncem května 2019, povinnost za rok 2017 zanikla na konci května 2020. I přesto magistrát zaevidoval pozdější platbu poplatníka ze začátku prosince 2020 na tyto poplatkové povinnosti,“ shrnul svá zjištění Křeček. Jak dále vyplynulo z šetření ombudsmana, jednalo se v té době o běžnou praxi magistrátu. Po vydání zprávy magistrát své postupy změnil a těm, kteří si požádají, neoprávněně vybrané poplatky vrátí.

Černé na bílém

Každý, kdo je povinen za odpad platit, musí vědět, kolik má zaplatit a k jakému datu tak má učinit. Vyměřovací povinnost úřadu je však v případě nezaplacení podle mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéty Bočkové důležitá. Úřad totiž může provinilci dlužnou částku navýšit a dotyčný tak do obdržení výměru neví, kolik má vlastně zaplatit. „Podle předpisů musí magistrát ve chvíli, kdy poplatek není zaplacený, kdy člověk zapomene, nevšimne si nebo zkrátka nechce zaplatit, poplatek vyměřit a sdělit mu, že dluží za poplatek, v jaké výši, že má právo mu jako pokutu poplatek zvýšit a kolik má tedy zaplatit. Úřad musí toho člověka upozornit, a to právě proto, že mu může udělit pokutu za včasné nezaplacení. Do doby než člověk dostane papír s vyměřením, sice může předpokládat, kolik bude platit podle toho, kolik běžně platí za odpad, může se ale stát, že mu přijde výměr, kde bude částka navýšena třikrát. Nemusí tedy být vždy jasné, kolik dluží, dokud to nemá černé na bílém,“ vysvětlila Bočková.

Právě na tento úkon má úřad tříletou lhůtu a pokud to do tří let nestihne, poplatek už vymáhat nemůže. „Pokud dlužnou částku úřad do tří let nevyměří, což se stalo i našemu stěžovateli, kdy mu po čtyřech letech pouze napsali ‚zaplaťte‘, je to špatně,“ dodala Bočková.

Upozornění na dlužnou částku je podle Bočkové nezbytné i proto, že pokud by dlužník poplatek nezaplatil z důvodu nesouhlasu, nemá proti čemu se odvolat. „Jde i o to, že ve chvíli, kdy úřad poplatek nevyměří, člověk, který poplatek nezaplatil proto, že s ním nesouhlasí, nemá žádný úřední dokument, žádné úřední rozhodnutí, proti kterému by se mohl bránit. Pokud tam úkon toho vyměření není, člověk se nemůže proti poplatku odvolat, a to je ten důvod, proč bazírujeme na zákonnosti toho vybírání,“ sdělila Bočková.

Přestože na vyměření poplatku má magistrát tři roky, vymáhat jej může jednou tak dlouho. Právě šestiletá lhůta na zaplacení poplatku byla tím, čím se magistrát podle mluvčího Filipa Poňuchálka v případu dotčeného Brňana i několika dalších případech řídil. Magistrát podle Poňuchálka rovněž přijímal platby starší než tři roky pouze, pokud s tím dotyčný dlužník souhlasil. „Správce poplatku jakožto řádný hospodář aplikoval pro přijaté platby šestiletou lhůtu pro placení daní. Město Brno jako správce poplatku při přijímání plateb na úhradu poplatku za komunální odpad postupovalo v souladu s právním názorem Ministerstva financí České republiky z roku 2018, ze kterého vyplývalo, že lze přijmout platbu i za nevyměřený poplatek v rámci lhůty pro placení daně dle daňového řádu, která činí šest let. Správce poplatku od poplatníků přijímal dobrovolné platby jen tehdy, byla-li poplatková povinnost poplatníkem odsouhlasena, a současně jej poučil, že v dané platbě není zahrnuta žádná sankce za pozdně provedenou úhradu a nesplněnou ohlašovací povinnost. V případech, kdy poplatková povinnost byla sporná, vyměřil správce poplatku nejvýše tři neuhrazené roky včetně zvýšení v souladu s daňovým řádem a poplatník měl právo se proti rozhodnutí odvolat k nadřízenému orgánu,“ uvedl Poňuchálek.

Platit musí i vícekrát

Přestože je magistrát přesvědčený, že ve své praxi při výběru poplatků za nevyměřené roky postupoval v souladu s názorem nadřízených orgánů, přiznává, že v průběhu roku 2021 došlo ke změně právních názorů. „Magistrát města Brna tuto skutečnost vzal v potaz a přizpůsobil tomu svou praxi. Od té doby vybírá pouze vyměřené poplatky. Názor města je takový, že je daná záležitost ve své podstatě kolizí právních názorů na danou problematiku. Dosud však nedošlo k autoritativnímu výkladu práva příslušným soudem,“ doplnil Poňuchálek.

Podle magistrátu se navíc uvedená situace týkala pouze několika desítek osob. Šlo totiž výhradně o skupinu poplatníků s ohlašovací povinností vůči správci poplatku. „Jedná se o fyzické či právnické osoby, které vlastní na území Brna byt nebo rodinný dům, v němž není přihlášena k pobytu žádná fyzická osoba,“ sdělil Poňuchálek. Za komunální odpad musí v Brně platit nejen jeho obyvatelé, kteří jsou zde přihlášení k pobytu, ale poplatková povinnost vzniká také vlastníkům nemovitostí, ve kterých nemá nikdo trvalý pobyt. Někteří lidé tak musí městu zaplatit poplatek i vícekrát. Právě to byl i případ dotyčného dlužníka, který o povinnosti platit poplatek za komunální odpad i z nového bytu nevěděl.

Podle Ondřeje Omelky z Brna je však placení odpadu podle počtu bytů nelogické. Sám za odpad platí dvakrát. Jednou ze svého trvalého bydliště v Židenicích a jednou ze své nemovitosti v centru. „Přijde mi to nelogické, protože by to mělo být na celém územím Brna na hlavu. Já vytvářím pořád stejné množství odpadu bez ohledu na to, kolik nemovitostí na jeho území vlastním. Odpad z člověka je přece vždycky jenom jeden. Proč bych měl povinnost to platit. Ať je poplatníkem ten, kdo tady fakticky bydlí, ale vždy jedenkrát na hlavu. Přece jeden člověk nevytváří s každou nemovitostí další odpad,“ je přesvědčený mladý muž.

Podle ombudsmana není v silách magistrátu dohledat všechny jednotlivé poplatníky, u kterých postupoval podobně jako v případě dotyčného Brňana. Lidé si ale mohou sami ověřit, zda se nejedná také o jejich případ. Zbystřit by tedy měli hlavně ti, kteří na území města Brna vlastní byt či dům, ve kterém není nikdo hlášený k pobytu. Druhou skupinou mohou být cizinci přihlášení k pobytu na území města Brna. Pokud je magistrát v minulosti vyzýval k zaplacení poplatku za komunální odpad za roky 2017 a předchozí, a ve výzvě od magistrátu nedohledají informaci o vyměření dlužného poplatku, mohlo u nich také dojít k chybě. Pro získání dalších informací mohou tito lidé kontaktovat Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna a případně se domluvit na dalším postupu.