Od průměru se výrazně odlišuje jediné pracoviště v kraji, a to okresní porodnice ve Vyškově. Počet císařských řezů trvale udržuje pod deseti procenty, loni jich měla dokonce jen šest a půl procenta.

Podle primáře gynekologicko-porodnického oddělení vyškovské porodnice Josefa Eima je nízký počet císařských řezů způsobený několika faktory. „Je to hlavně individuální přístup k vedení porodů koncem pánevním, porodů dvojčat, přenášených těhotenství a také stavů po předchozím císařském řezu. Také platí, čím vyšší procento vyvolaných porodů, takzvaných indukcí, tím větší počet komplikací a pak také tím víc císařských řezů,“ řekl primář Eim.

Zdůraznil, že nejde srovnávat okresní a fakultní nemocnice. „Reálný počet císařských řezů, kdy jde o zdraví matky a dítěte, je v okresních nemocnicích s dobrou organizací péče, včetně trvalé přítomnosti dvou lékařů ve službě, asi sedm procent. Klinická fakultní pracoviště mají samozřejmě spektrum problematiky porodů daleko širší,“ uvedl primář.

Pracovníci porodnického oddělení ve Vyškově dokáží podle ročních statistik maximum porodů zvládnout přirozenou cestou. „Porodnictví má primárně pomáhat, ale porod není nemoc. V drtivé většině případů, za podmínek respektování spontánnosti porodu, vše zvládají zkušené porodní asistentky. Pomoc lékařů musí být ihned k dispozici, ale je potřeba jen zřídka,“ dodal Eim.

Ostatní okresní porodnice v kraji mají počet porodů císařským řezem kolem dvaceti procent. To je podle nich v normě a jít níž už nemůžou. Těsně pod dvaceti procenty se pohybuje například porodnice v Kyjově. „V krajském měřítku jsme mezi těmi lepšími. Počet císařských řezů v poslední době stoupá a klesat už nemůže. I v Praze je teď až pětatřicet procent císařských řezů. Jednou z příčin je strach žen z normálního porodu, navíc se rodí víc dětí nad čtyři kilogramy,“ myslí si přednosta gynekologicko – porodnického oddělení kyjovské nemocnice Július Maruška.

Předcházení komplikací

Stejného názoru je i primář gynekologicko – porodnického oddělení v nemocnici v Boskovicích Jan Machač. „Počet porodů císařským řezem narůstá a narůstat ještě bude. Ale nemůžu říct, že je to vyloženě negativní jev. V našem zájmu je především zachovat zdraví matky a dítěte, předcházíme komplikacím, a proto často volíme i císařský řez,“ uvedl Machač.

Také ředitelka břeclavské nemocnice Janka Bambasová je přesvědčená, že snižovat počet císařských řezů už nejde. „Stoupající procento císařských řezů je trendem ve všech krajinách Evropy a Ameriky. Nejde mu zabránit zlepšenou péčí. Na vzrůstajícím počtu císařských řezů se navíc podílí hodně faktorů,“ upozornila Bambasová.

Mezi faktory, které se na nárůstů podílejí, patří podle ředitelky břeclavské nemocnice především odklad prvního porodu do vyššího věku nebo těhotenství po umělém oplodnění. „Je to také těhotenství při různých závažných onemocněních a samozřejmě snaha o minimalizaci rizika pro matku i miminko,“ řekla Bambasová.

Přesto, že porodnice vyšší počty císařských řezů hájí právě zejména kvůli zachování zdraví matky a dítěte, statistky ukazují, že vyškovská porodnice patří k pracovištím s trvale nejnižší úmrtností novorozenců při porodu v kraji.

A to i přesto, že císařských řezů provádí výrazně méně. „Porod vyžaduje čas a trpělivost, podpořenou odborným dohledem s možností okamžitého zásahu při komplikacích. Příroda porodní děj plánuje obvykle na osm až deset hodin a většinou v noci. V případech přetíženosti porodnických zařízení je ovšem velmi problematické respektovat časovou náročnost porodu,“ podotkl vyškovský primář Eim.

Od ostatních porodnic v kraji se počtem císařských řezů neliší ani fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích. Na rozdíl od okresních porodnic však má podstatně vyšší procento problémových porodů. „Jsme perinatologické centrum, kde se koncentrují problémové porody z celého kraje, tedy porody vícečetné, předčasné, porody koncem pánevním a podobně. Ve srovnání s jinými centry v České republice jsme na tom nejlépe, protože se snažíme vést porody spontánně vždy, když je to možné,“ podotkl primář gynekologicko-porodnické kliniky v Bohunicích Petr Janků.

MARKÉTA FORRÓ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU