Na sídlišti Lesná se mu podařilo vystavět zatím poslední kostel v Brně. Z administrativy kolem stavby už je ale za šestnáct let vyčerpaný. Proto svoje ovečky katolický farář Pavel Hověz opouští. „Zabýval jsem se převážně materiálními a administrativními záležitostmi a chtěl jsem změnu,“ vysvětlil Hověz. Biskup Vojtěch Cikrle mu žádost schválil a jako nové působiště určil kostel svatého Tomáše v Brně. Bude tam kázat od září letošního roku. Stejně jako on se letos stěhuje dalších čtyřiadvacet kněží spadajících pod Biskupství brněnské.

O přesunech rozhoduje biskup. Většinou se konají v letním období, které navazuje na obvyklé červnové vysvěcení nových kněží. Duchovním nováčkům je potřeba najít nové působiště. „Letos byl vysvěcen jeden kněz a jeden jáhen,“ upřesnila mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Faráři se přesunují také proto, aby nahradili kolegu, který zemřel, či odešel do důchodu.

Přemísťování katolických kněží je normální součástí jejich duchovního života. „Každá farnost potřebuje jednou za čas nový impuls. Podle mě tam farář má zůstat maximálně deset let, aby ji mohl dobře formovat a rozvíjet,“ myslí si Hověz.

Přímo stěhovaní není to nejnáročnější. „Osobní věci jsem převezl z Líšně na Lesnou, kde mám nový služební byt. Těžší teď bude rozjet život v nové farnosti. Musím převzít kompletní farnost i s lidmi a vybudovat si novou komunitu,“ svěřil se farář František Vavruša.

Noví kněží se mění častěji

Rozloučení s pastýřem je pro farníky často nelehké. Po devíti letech opustil Hluboké Mašůvky na Znojemsku, kde pomáhal obnovit poutní areál, farář Stanislav Váša. Jeho odchod mrzí některé místní i místostarostu. „Byl to spolehlivý, čestný člověk, který uměl zorganizovat práci. Podílel se na zlepšování okolí kostela či budování křížové cesty. Vyšel vstříc i při udělování občanství. Doufám, že s jeho nástupcem bude stejně dobrá spolupráce,“ svěřil se místostarosta obce Jiří Vystrčil.

S představou loučení s oblíbeným duchovním se nerada vyrovnává Marie Hlaváčková, která z okraje Brna dojíždí na mše do centra. „Je tam kněz, který mi více hovoří do duše a jeho kázání mi je bližší. Bylo by pro mě méně příjemné, kdyby šel jinam. Ale nějak s tím vnitřně počítám, že nezůstane dlouhodobě,“ krčila rameny.

S faráři se biskup na stěhování musí dohodnout, zůstávají tak na farách i deset let. Noví kněží se mění častěji. Zhruba dva roky slouží pod zkušenějším duchovním. „Po vyučení jsem šel na praxi a sbíral zkušenosti. Během osmi let jsem vystřídal sedm farností. V Modřicích působím od července loňského roku a je to mé druhé samostatné místo,“ vysvětlil duchovní správce farnosti Zdeněk Drštka.

Biskupem nařízené stěhování ale není obvyklé ve všech křesťanských církvích. „Evangeličtí faráři se mohou stěhovat kdykoli a kdekoli v rámci celé České republiky, záleží kde si vyberou sbor. Dělají to většinou o prázdninách, aby na to měli čas a jejich děti mohly v září nastoupit do školy,“ upřesnil mluvčí českobratrské církve Martin Balcar.