„Konečně budu zdravá! Jenže bohužel jenom papírově,“ hodnotí s nadsázkou Brňanka Jitka Müllerová novelu zákona o sociálních službách, kterou chystá ministerstvo práce a sociálních věcí. Opatření, která plánuje ministr Jaromír Drábek, se dívce bojující s dětskou mozkovou obrnou nelíbí. Zorganizovala proto protestní akci na náměstí Svobody, na které se sešlo bezmála dvě stě postižených či jejich přátel.

Lidé z Brna i jeho okolí podpořili na brněnském shromáždění protest Národní rady osob se zdravotním postižením, který se ve stejnou dobu konal v Praze. „Dojet do Prahy pro nás bylo příliš obtížné, rozhodla jsem se proto svolat obdobnou akci v Brně,“ vysvětlila Müllerová.

Hlavní potíží připravované novely zákona je podle ní to, že postiženým znemožní žít důstojný život. „Novela počítá například se zrušením průkazů ZP, ZTP a ZTP/P, a lidem tak bere možnost dosáhnout na kompenzace, které jim pomáhají vyrovnat se s postižením,“ uvedla Müllerová.

Postižení se obávají i toho, že přijdou o vyhrazená parkovací místa, která jim díky své šířce umožňují vystupování a nastupování.

Zahodit berle

Podle mnohých lidí si přitom současný přístup k vyhrazeným místům žádá spíše zlepšení než zhoršení. „Připadá mi například kuriózní, že o parkovací místo musím na úřadě žádat každý rok znovu. Jako bych se snad z roku na rok uzdravil, zahodil berle a začal chodit normálně,“ podivuje se například Zdeněk Pokorný, který bydlí v centru Brna.

Vyhráno navíc nemá, ani když mu úřad parkovací místo přidělí. „Pravidelně se mi totiž stává, že na něm neoprávněně stojí zdravý řidič a já musím zaparkovat jinde,“ řekl Pokorný.

Podle mluvčí brněnských strážníků mohou postižení takové situace řešit dvěma způsoby. „Buď najdou jiné místo, kde je možné zaparkovat, nebo zavolají odtahovou službu. Ta by se měla na místě objevit nejpozději za půl hodiny a špatně parkujícího řidiče může odtáhnout,“ popsala Kapitančiková.

Novela má podle protestujících zkomplikovat dopravu i těm, kteří místo auta využívají hromadnou dopravu. „Majitelům průkazů nyní zákon umožňuje cestování s asistentem či speciálně vycvičeným psem. Jestliže však průkazy zrušíme, nemusí nám například autobusové společnosti přepravit ani chlup,“ přiblížil problém Pavel Michelfeit, který je od narození slepý.

Postižení se obávají i zrušení příspěvku na provoz auta, příspěvku na péči o děti do tří let či zrušení minimálního příjmu pro lidi, kteří žijí v ústavech sociální péče. „Do potíží kvůli tomuto zákonu se přitom může během jedné vteřiny dostat kterýkoliv zdravý člověk,“ připomněl sedmatřicetiletý Ondřej Možnar, který skončil na vozíku před čtyřmi lety kvůli neopatrnému skoku do vody.

Novela může znamenat také zánik chráněných dílen, které nyní fungují díky systému mnoha podpůrných opatření. „Úspory v této oblasti se přitom vládě nevyplatí. Většinu dotací totiž dílny státu vrátí na sociálním a zdravotním pojištění pro zaměstnance. Ti navíc zřejmě skončí na úřadu práce nebo požádají o další sociální dávky, protože přijdou o svůj příjem,“ popsala šéfka jedné z brněnských chráněných dílen Alexandra Staňková.

Kvůli tomuto problému proto iniciovala vznik petice na podporu zachování chráněných dílen, kterou už podepsalo přes tři tisíce lidí. „Jestliže zákon projde, bude muset například naše dílna propustit všech dvaašedesát postižených zaměstnanců. Jinak bych totiž provoz dílny musela dotovat dvěma a půl miliony korun ročně,“ povzdechla si Staňková.

Jde o nedorozumění

Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, který se v úterý zúčastnil pražského protestu, jde však jen o nedorozumění mezi vládou a postiženými. Novelou nechce tuto skupinu ještě více znevýhodnit, slibuje si od ní naopak zjednodušení a zefektivnění systému.

Svého kolegu podpořil i ministr zdravotnictví Leoš Heger. „Současný stav, kdy administrací systému projídáme státního rozpočtu miliony, je neudržitelný. Navržený koncept novely zajišťuje potřebnou adresnost dávek, standardizuje postupy a zachovává pevnou sociální síť, která i do budoucna bude poskytovat nezbytnou péči potřebným,“ konstatoval ministr.