Přestože svůj první oficiální let nad kunovickým letištěm letoun absolvoval s pilotem za kniplem, v budoucnu se díky navigace ze země bez lidské posádky obejde. „Nechali jsme se při jeho vývoji inspirovat stále častějším využíváním bezpilotních prostředků v civilním sektoru. Zatím se totiž využívají spíš k vojenským účelům,“ vysvětluje profesor Leteckého ústavu Vysokého učení technického a duchovní otec projektu Antonín Píštěk.

Do budoucna podle něj mohou podobná letadla najít využití třeba při přírodních katastrofách jako jsou povodně. Zájem o Marabu ale projevila například už i jižní Amerika, kde by letoun bez lidí na palubě mohl pomáhat v boji s pašeráky kokainu.

Marabu je však jedinečný i tím, že jako první projekt svého druhu vzniknul celý na akademické půdě. „Na univerzitě má své předchůdce, až dosud jsme ale náš návrh vždy předali k dokončení dalším podnikům. V tomto případě jsme však letoun nejen vymysleli. Ale také postavili,“ podotýká Píštěk.

Patnáctičlenný tým na vývoji letounu pracoval víc než čtyři roky. Letoun má kompozitový trup a kovová křídla. A klasickému pístovému motoru může v pohonu pomoci i experimentální motor proudový.

Neobvyklé konstrukční řešení, kvůli němuž je příď výraznější, dalo letadlu ptačí jméno. Velikostí se však s brněnským Marabu čápi nicméně srovnávat nemohou. „Rozpětí křídel je deset metrů. Žádný drobeček to tedy není,“ poznamenal Píštěk.