Obě strany se zavázaly k součinnosti při zpracování detailních analýz a příprav. „Nyní je Brno z osmdesáti procent závislé na ruském plynu. Předpovídat jeho cenu či spolehlivost dodávek, je obtížné. Horkovod je pro nás zásadní,“ řekla primátorka Markéta Vaňková.

Podle premiéra Petra Fialy má vznik horkovodu z Dukovan smysl z vícero důvodů. „Bylo by to zajištění dostatku tepla pro město Brno z bezemisního zdroje. Je to důležitá součást v naší snaze zbavit se závislosti na ruských energiích a také odpovídá dlouhodobé energetické koncepci v České republice,“ oznámil.

Ilustrační foto.
Tragická nehoda v Brně: nákladní auto se srazilo s motorkářem, na místě zemřel

Primátorka Vaňková uvedla, že v nejbližších týdnech a měsících je v plánu zejména zpracování technické analýzy. Má ukázat, kolik bude stavba horkovodu stát peněz a jaká bude jeho návratnost. „Postupně pracujeme na tom, abychom zajistili financování. Čekají nás opakovaná jednání na ministerstvu průmyslu, životního prostředí a s Evropskou investiční bankou. Je velká otázka, kdo bude investorem. To bude také jeden z výstupů analýzy,“ přikývla Vaňková.

Reálná varianta

Podle generálního ředitele společnost ČEZ Daniela Beneše budou náklady v miliardách korun, konkrétnější zatím být nechtěl. „Speciálně ceny oceli a všech hutních produktů se vyvíjí. Hodně špatně se počítá, kolik bude stát padesát kilometrů potrubí,“ poznamenal.

Úspěšnosti projektu i jeho návratnosti podle svých slov věří. „Moje zkušenost v energetice mi říká, že má smysl se jím zabývat. Kdybychom měli pocit, že je to nesmysl, nebudeme na tom pálit čas našich zaměstnanců a peníze,“ prohlásil Beneš.

Rozhovor s politologem Michalem Pinkem.
Koalice zamezí riziku propadnutí hlasů, říká brněnský politolog Michal Pink

Jasno o tom, kdo horkovod zaplatí, má být do konce letošního roku. Podle premiéra Fialy výsledky práce expertních skupin zodpoví také otázku, jaké budou podíly města, státu, ČEZ, na kolik bude možné využít evropské dotace. Primátorka Vaňková sdělila, že zatím je možná varianta, že by se z úrovně města podílela na nákladech společnost Teplárny Brno.

Horkovod z Dukovan do Brna není novou myšlenkou, mluvilo se o něm už od otevření jaderné elektrárny Dukovany v osmdesátých letech. „Některé už dříve hotové analýzy jsou použitelné, technologické musíme aktualizovat, třeba kvůli jinému typu potrubí. Jsme schopní v řádu tří měsíců všechny technologické studie dodělat,“ oznámil Beneš.

Předávací místo

ČEZ plánuje také stavbu nového reaktoru Dukovany 5, který má být v provozu od roku 2036. Do té doby budou fungovat stávající čtyři bloky. „Teplo bychom dodávali nějakou dobu ze starých bloků a následně i z toho nového,“ zmínil Beneš.

Z Dukovan by mělo proudit do Brna dva miliony gigajoule tepla ročně. „Toto množství představuje úsporu 135 tisíc tu oxidu uhličitého, což můžeme přirovnat k tomu, jako by z Brna zmizelo pětatřicet tisíc aut se spalovacím motorem,“ vyčíslila Vaňková.

Tradiční výčep U Vodičků funguje v Brně-severu dva roky.
Hluk a stížnosti: brněnský výčep U Vodičků řeší soud, majitel se brání peticí

Horkovod z Dukovan do brněnských Bosonoh, kde bude předávací místo, bude dlouhý dvaačtyřicet kilometrů. „Pak je potřeba udělat závleky. První by šel z Bosonoh přes Bohunice, směrem na Vídeňskou a dopojil by se na náš horkovod. Druhý by šel z Bosonoh podél Hitlerovy dálnice a do Bystrce, pak do Králova Pole,“ nastínil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Představitelé města připravují i další dva projekty. Jedním je nový zdroj v Maloměřicích, který bude spalovat dřevní štěpku, druhým nový kotel na spalování odpadu od Sako Brno. „Až budou v provozu, sníží se závislost na Rusku na padesát procent. Ovšem nepočítá se do toho horkovod z Dukovan,“ uvedla Vaňková.