Trčala v lednu požádal bystrcké zastupitele o změnu dohodnutých podmínek. Chtěl přesunout kotvicí věž vleku o několik metrů. Z pobřežní terasy na dno přehrady. „Sníží se tím riziko úrazu. Bude to bezpečnější pro jezdce i přihlížející. Umístění sloupu na terasu navíc výrazně zkrátí jízdní dráhu. Ukotvení podobných vleků ve vodě je naprosto běžné. Takové řešení zvolili třeba v Pasohlávkách, Hamburku nebo ve Vilniusu," argumentoval Trčala.

Rakovecká zátoka - mapka.

Zastupitelé podnikateli nejčastěji vytýkali, že chce znovu měnit podmínky, s nimiž dříve opakovaně souhlasil. „Už jednou jsme ustoupili a projevili výraznou vstřícnost. Musíme brát ohledy také na řadu dalších sportovců a rekreantů," řekl ve středu bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Stavební práce se navíc rozjely bez řádného povolení. Nyní už je v pořádku. „Stavební úřad nesmí povolit stavbu, která by mohla být nebezpečná," uvedla Hana Jindrová z opozičních Bystrčáků.

historie vleku-červen 2012: radnice nesouhlasí se zřízením vleku pro vodní lyžování na Brněnské přehradě
-červen 2015: radnice vlek povoluje za podmínky, že nebude kotvit ve vodě
-leden 2016: investor požádal o změnu dohodnutých podmínek
-únor 2016: radnice odmítla umístit kotvicí věž vleku do vody

Podnikatele se nakonec rozhodl podpořit její kolega Viktor Lošťák. „Trčalovy argumenty dávají smysl. Pokud má být vlek s ukotvením ve vodě bezpečnější, umožněme to," oslovil zastupitele Lošťák.

Hlasování jednoznačně potvrdilo původní variantu. „Zdá se, že nakonec rozhodly antipatie vůči mně," řekl Trčala. Stavbu však dokončí, i když to bude náročnější. Vlek spustí, jakmile bude teplo.

MICHAL KIRŠ