Požadavek pro nové tratě: Sprintery chceme na hlavním nádraží, zní z Brna

Podle Správy železnic všechny expresní a rychlíkové spoje na nové brněnské hlavní nádraží zamíří. Kromě těchto spojů však vzniknou ještě extra dálkové linky pro spojení například mezi Německem a Rakouskem, které budou konkurovat letecké dopravě. „V návrhu jsou označené jako vlaky kategorie Sprinter a předpokládáme u nich provoz na vlastní komerční riziko dopravců. Pro ty bude možná i přímá jízda mimo hlavní nádraží s možností zastavení právě na Vídeňské. Nemůže se tak stát, že v Brně nějaký vlak nezastaví,“ oznámil mluvčí státních železničářů Dušan Gavenda.

Navrhovaný terminál ve Vídeňské ulici náměstek Hladík považuje za nadbytečný a v rozporu s územním plánem. „Už nyní jezdí po přilehlé Bohunické ulici asi šestnáct tisíc aut denně. Neumím si představit, kolik by jich tam pak jezdilo navíc,“ zmínil Hladík.

I kapacita tramvajové linky 2, která tam jezdí, je podle něj naplněná už teď. V terminálu Vídeňská mají zastavovat vybrané spoje. Jeho přesné umístění a podobu zástupci Správy železnic podle Gavendy nadále prověřují ve spolupráci s Brnem a Jihomoravským krajem. „Předpokládáme, že bude stát u dálniční křižovatky Brno-centrum s Vídeňskou ulicí, aby byl dobře dostupný pro ty, kteří na vlak pojedou autem,“ poznamenal Gavenda.

Tříletý Štěpánek nemohl dýchat. S pomocí dorazili jihomoravští záchranáři

Představitelé Brna chtějí s ministerstvem dopravy i nadále jednat. „S Jihomoravským krajem zpracujeme územní studii ohledně terminálu na Vídeňské, ve které chceme podpořit naše připomínky a ukázat na problémy výstavby tohoto projektu,“ oznámil Deníku Rovnost brněnský radní Filip Chvátal.

Zástupci brněnské radnice odmítají také takzvaný bypass, který má propojit trať od Prahy s tratí od Ostravy. „Když si představíte rozšířenou D1, na kterou teď je územní rezerva, a ještě k tomu dát vysokorychlostní železnici se dvěma kolejemi, tak v těch místech bychom zrušili třetinu Heršpic a výrazným způsobem by se to dotklo i Slatiny," poznamenal Hladík.

Předseda spolku Brno+ Robert Kotzian také upozornil, že budoucí bypass má procházet přes vzácné přírodní území. „A to přírodní rezervací Černovický hájek, aniž by se studie zabývala dopady tohoto zásahu," komentoval.

Mluvčí železničářů Gavenda přiblížil, že ve schválené studii proveditelnosti takzvaný bypass vede přes lokalitu Černovický hájek v jejím nejužším místě, aby se minimalizoval zásah do této přírodní rezervace. „Jsme si vědomí nutnosti ochrany této významné přírodní lokality, a proto bude zpracována územně-technická studie prověřující možnost průchodu územím podél dálnice D1," uvedl.

Matka zemřela, peníze na její péči chodily dál. Soud zamítl synovo odvolání

Zpracování studie bude podle něj v úzké spolupráci s městem Brnem a Jihomoravským krajem. Následně ji předloží ministerstvu dopravy, kde se rozhodne o dalších krocích v přípravě uvedeného úseku vysokorychlostní trati.

První část vysokorychlostních tratí má být v provozu v roce 2030. O tři roky dříve nejspíš začne stavba úseků ve středních Čechách 'a v blízkosti Brna. Nové nádraží tam bude hotové mezi léty 2032 až 2035. „Pokračují jednání mezi městem Brnem, Správou železnic a vítězem soutěže ateliérem Benthem Crouwel Architects směřující k podpisu smlouvy na zpracování finální architektonické studie,“ informoval ředitel kanceláře městského architekta Michal Sedláček.

Někteří lidé očekávají zdržení a posunutí termínu. „Železničáři měli dělat i dvoukolejku do Rosic a nakonec nemají peníze, tak se to zase odložilo a udělali to jenom do Střelic. Bojím se, že se stane, že na to nebudou peníze,“ vyjádřila své obavy Pavla Vránová.

MICHAL HRABAL

JAKUB TRUČKA