Děsivé snímky plamenů šlehajících z jednoho ze symbolů Paříže, katedrály Notre-Dame, v pondělí večer obletěly svět. Francouzi se slzami v očích museli navzdory úsilí hasičů přihlížet, jak v ohni mizí kus jejich historie. I Brňané mají stavby, jejichž zničení by bylo zničující ránou. Brněnské dominanty, Špilberk a katedrála svatého Petra a Pavla, mají vypracované podrobné postupy, jak zabránit vzniku požáru. Přesto by jejich záchrana před plameny byla náročná.

Jejich poloha i rozloha totiž mohou být pro hasiče oříškem. „V historických objektech bývá řada stavebních konstrukcí, které umožňují skryté šíření požáru, třeba dřevěné stropy. Často jsou v centrech měst, kde je problém s průjezdem požární techniky,“ popsal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Problém je také v prostoru pro nástupní plochy požární techniky. „Například u Katedrály svatého Petra a Pavla jsou nástupní plochy pouze v severní a západní části a dále je to pro techniku neprůjezdné. Stejně tak je tam pouze jedna příjezdová cesta. U Špilberku nás na vjezdu zase omezuje výška vstupní brány,“ poznamenal.

Nedostatky hasiči odhalují i při pravidelných cvičeních, například na Špilberku cvičně zasahovali u požáru v letech 2012 a 2014, a další cvičení se bude konat letos.

V podobných objektech se navíc velmi často nachází vzácné předměty. „Každý vlastník památky by měl mít jasný plán, a určené priority, které předměty je potřebné chránit v první řadě,“ zmínil ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Podle něj mají Špilberk a katedrála na Petrově v případě požáru drobné výhody. „Špilberk je dnes muzeum a předpokládám, že standard požární ochrany musí odpovídat tomu, že jsou na hradě uložené sbírkové předměty, čili je vyšší než u jiných budov. Petrov má zase například na střechách na rozdíl od Notre-Dame ocelové krovy,“ uvedl.

Na Špilberku je například čtyřiadvacet hodin denně ostraha, která pravidelně objekt kontroluje. „Na hradě máme nově vybudovanou přerušovací požární nádrž, která slouží k zajištění dostatečného množství vody k hašení po dobu alespoň deseti minut od začátku zásahu. Od nástupního místa hasičů pod Severozápadním bastionem, kde je také napájecí bod z požární nádrže, vede přes celou severní kurtinu suchovod, díky němuž je možné bez nutnosti roztahování požárních hadic hasit severní a západní křídlo hradu, ale i část východního křídla a strážnici. Chceme také vybudovat suchovod od vjezdové brány přes celou jižní kurtinu. Suchovody jsou laicky řečeno vodovody bez vody, které se zavodňují v případě požárního zásahu. Kromě suchovodů je v areálu rozsáhlý systém vnějších a vnitřních zavodněných hydrantů," uvedl mluvčí Muzea města Brna, které se o hrad stará, Michael Kalábek.

Nejcennější sbírkové předměty na hradě jsou vystavené v expozicích. „První kroky pro záchranu by vedly tam. Jde třeba o truhly zemských desek, významné cechovní památky Brna, unikátní veduty města," poznamenal Kalábek.

Další desítky tisíc předmětů jsou v depozitářích. „Sbírky máme rozdělené do čtyř depozitárních prostor. Umístění na více místech snižuje riziko poškození kompletního sbírkového fondu," podotkl mluvčí.

Katedrála svatých Petra a Pavla má vytvořený ucelený plán zabezpečení požární ochrany. „Jednou za čtvrt roku katedrálu kontroluje odborně způsobilá osoba. Zaměřuje se třeba na elektroinstalace a hromosvod, elektrické spotřebiče. Pokud se má v katedrále svařovat elektrickým obloukem, plamenem či jinak pracovat s otevřeným ohněm, na podobné práce se vydává písemný příkaz se seznamem opatření," uvedla mluvčí Biskupství brněnského Martina Jandlová.

Vzácné bohoslužebné předměty jsou dle ní uložené v nehořlavém trezoru.